Dnes, 17:02
Celkem 27 samostatných rysů se loni pohybovalo na území Šumavy a u německých sousedů v Bavorském lese. Lara, Stummel, Béďa nebo Mireček, to jsou jen někteří z rysů, kteří se většinou nepozorovaně potulují lesy hraničního hřebene. Neznají státní hranice, a proto je pozorujeme jak na české, tak i na německé straně. Při monitoringu 2024/2025 byl ve zkoumaném území zaznamenán druhý nejvyšší počet rysů, jaký byl kdy zjištěn.
„Tento výsledek nás velmi těší a ukazuje, že se rysům v obou národních parcích daří dobře a že zde nacházejí vhodné životní prostředí,“ říká ředitelka Národního parku Bavorský les Ursula Schuster. V monitorovacím roce 2024/ 2025 bylo potvrzeno 27 samostatných rysů. Mezi nimi bylo dvanáct samic a osm samců. U sedmi zvířat není pohlaví známo.
I díky použití dalších fotopastí, které byly ve zkoumaném území nainstalovány v rámci jiných projektů, byli u všech dvanácti samic zaznamenáni potomci. Rysice Surya měla dokonce potvrzena tři mláďata, osm rysic mělo po dvou mláďatech a tři pouze po jednom mláděti. „Počet 22 mláďat odpovídá dosud nejvyššímu zjištěného počtu mláďat v rámci jednoho rysího roku. Takové hodnoty jsme dosud měli pouze v monitorovacím roce 2018/19,“ říká Schuster.
S tím souhlasí i Marco Heurich, který je v Národním parku Bavorský les zodpovědný za rysí monitoring. Pro něj je přeshraniční každoroční monitoring, který se provádí od roku 2009, zásadní pro ochranu rysa. „Pouze díky těmto číslům můžeme sledovat stav a rozšíření populace, včas rozpoznat změny v populaci a v případě potřeby přizpůsobit ochranná opatření.“
Radost z výsledků monitorování rysů mají vedle bavorských zoologů samozřejmě i jejich čeští kolegové ze Správy Národního parku Šumava. „Pro nás jsou to naprosto šťastné výsledky,“ s nadšením potvrzuje ředitel Pavel Hubený a pokračuje: „Pamatuji si, když jsme před 40 lety vypouštěli na Šumavě rysy z Karpat. Doufali jsme, že přežijí, ale nic nebylo jisté. Dnes vidíme, že jsme udělali dobře. Že je v celém regionu Bavorského lesa a Šumavy dostatek rysů, že je jejich populace stabilní a hlavně vidíme, že je obyvatelé celého území přijali za své.“
Zjištěná čísla naznačují střízlivý optimismus a potvrzují úspěšné přežívání populace rysa ostrovida na Šumavě a v Bavorském lese. „Potvrzuje se také, že existence národních parků, které mají společné, poměrně velké bezzásahové území, je zásadní. Je ale nutné připomenout to, že šumavská přeshraniční populace je stále poměrně izolovaná. Bylo by žádoucí, aby se propojila s nějakou další,“ říká Martin Starý, vedoucí odboru ochrany přírody NP Šumava
A jak vypadá samotné monitorování? Plocha zkoumaného území v obou národních parcích činí 820 kilometrů čtverečních. Na 69 místech se po dobu 100 dnů nainstaluje 109 fotopastí. „Protože zvířata k pohybu po svém teritoriu často využívají lesní cesty a turistické stezky, je většina fotopastí umístěna právě tam a pak také na místech, kde zvířata značkují,“ vysvětluje Heurich.
Aby byla zaručena identifikace jedince, je nutné instalovat dvě fotopasti proti sobě, aby zoologové získali snímky zvířete z obou stran. Nakonec se snímky rysů porovnávají s fotografiemi z předchozích let, což umožňuje identifikovat konkrétní jedince. „U rysů je takový systém rozpoznávání zvířat možný. Každé zvíře má svůj individuální vzor kresby srsti, který funguje podobně jako otisky prstů u lidí,“ vysvětluje Marco Heurich.
Monitoring rysa na Šumavě a v Bavorském lese probíhá už desítky let. „I díky tomu víme, že někteří jedinci se v národních parcích dožívají poměrně vysokého věku. Nejstaršími dosud zaznamenanými zvířaty jsou rysice Nora a rys Kika, obě ve věku 14 let. Nejstarší pozorovanou rysicí je aktuálně Geli, která se narodila v roce 2013. Průměrný věk zvířat, která byla pozorována alespoň dva po sobě jdoucí roky, je v současné době 6,1 roku,“ doplnil mluvčí NP Jan Dvořák.
Chceš nám něco sdělit?Napiš nám