Roky squattoval nebo žil v provizorní chatičce, kterou dal dohromady díky vyhozeným věcem u popelnic. Dnes se pyšní titulem „strážce chrámu“. Sám je věřící a katedrálu sv. Bartoloměje v Plzni se svými kolegy hlídá od začátku roku. Jedná se o pilotní projekt biskupství, města a spolku K Srdci. V minulém roce se totiž množily případy nevhodného chování uvnitř památky i v jejím okolí. Někdy byli na vině bezdomovci, proto jim teď domlouvají lidé se stejnou životní zkušeností. A vše nasvědčuje tomu, že to funguje.

V katedrále sv. Bartoloměje na plzeňském náměstí Republiky stále častěji dochází k nevhodnému chování ze strany neukázněných návštěvníků. Problémoví jedinci se potloukají také v jejím okolí, což nedělá západočeské metropoli zrovna dobrou reklamu. Vyřešit by to mohl nový projekt, který počítá se zapojením lidí bez domova.

Nouzové centrum v době déletrvajících mrazů, nocležny a azylové domy, výdej oblečení, potravin, ale i spacáků a stanů, možnost osprchování či lékařské ošetření připravují na zimní měsíce pro bezdomovce města a neziskové organizace v Plzeňském kraji. Chtějí tak pomoci lidem bez domova přečkat na ulici nejnáročnější období roku. Největší rozsah pomoci a také nejvyšší náklady bude mít Plzeň, kde podle odhadů žije kolem 400 bezdomovců. V ostatních okresních městech kraje jde o desítky jednotlivců. Ne všichni o pomoc stojí.

Připadám si, že jsem méněcenný, říká v novém videu jeden z mnoha plzeňských bezdomovců. Na ulici západočeské metropole jich dlouhodobě žije 400. Téměř třetinu tvoří cizinci, přičemž 95 procent z nich jsou Slováci. Plzeň se snaží na problematiku lidí bez domova upozornit, zároveň se zapojí i do kampaně Noc venku, která se uskuteční 21. listopadu.

Plzeňští strážníci mají nového asistenta, který bude pracovat s komunitou lidí bez domova. Sám žil roky na ulici a má cenné zkušenosti. Jeho úkolem bude, aby problémové jedince odradil od popíjení alkoholu a dalšího nevhodného chování. Podle studie žije v Plzni zhruba 400 bezdomovců. Téměř třetinu tvoří cizinci, především Slováci.

Jsou místa, kterým se nejeden Plzeňan raději vyhne. Řeč je o podchodech, kam se častokrát stahují lidé bez domova a uživatelé drog. Jedním z takových míst je i lokalita v Křimické ulici, kde je podchod navíc nedostatečně osvětlen. Plzeň proto požádá o dotaci na nová a modernější světla.

Místní se tam báli chodit a dnem i nocí kontrolovaly lokalitu hlídky strážníků. Řeč je o garážích ve Velenické ulici v Plzni, kam se často stahovali bezdomovci. I přes opakované úklidové akce se tam neustále hromadil nepořádek. Tomu by ale mělo být u konce. Policisté totiž garáže definitivně zapečetili.

Zkušenou hlídku městské policie zaskočili bezdomovci, kteří si postavili přístřešek na betonovém prostranství na náměstí Emila Škody v těsné blízkosti Centrálního autobusového nádraží Plzeň. Jako „nosné zdi“ svého úkrytu zvolili bezpečnostní zábrany z nedaleké stavby. Všude kolem jejich ležení byl také nepořádek.

Lidem bez domova poskytují zdravotní i materiální pomoc a zároveň nezatěžují záchrannou službu ani nemocnice. Řeč je o projektu Street medicine, který je v Plzni v ostrém provozu od loňského léta. Zdravotní sestřičky z Českého červeného kříže ve spolupráci s městskou policií navštěvují stanová městečka i další lokality, kde se často pohybují bezdomovci. Mnoho jich trápí neošetřené rány či omrzliny. Výměna obvazů vyjde na ulici na zlomek ceny, co by stálo ošetření v klasické nemocnici.

Feťáci, alkoholici a lidé, co nechtějí nic dělat. Takové jsou časté předsudky o bezdomovcích, který jen v Plzni žije zhruba 400. Téměř třetinu z nich tvoří cizinci, přičemž v drtivé většině jde o Slováky. Ke Světovému dni bezdomovectví připravilo město novou kampaň, jež má u veřejnosti zbořit zažité představy o lidech bez domova.