Týpek nadával v kostele, tak jsem ho vyprovodil ven, říká strážce katedrály. Ještě nedávno žil na ulici
Roky squattoval nebo žil v provizorní chatičce, kterou dal dohromady díky vyhozeným věcem u popelnic. Dnes se pyšní titulem „strážce chrámu“. Sám je věřící a katedrálu sv. Bartoloměje v Plzni se svými kolegy hlídá od začátku roku. Jedná se o pilotní projekt biskupství, města a spolku K Srdci. V minulém roce se totiž množily případy nevhodného chování uvnitř památky i v jejím okolí. Někdy byli na vině bezdomovci, proto jim teď domlouvají lidé se stejnou životní zkušeností. A vše nasvědčuje tomu, že to funguje.
„Zrovna dneska ráno jsem odtamtud jednoho týpka vyhazoval. Byl to takový nepříjemný chlap. Vkročil do kostela a nadával. Byl dost sprostý, nelíbil se mi. Vypadal prazvláštně, což se ještě dá pochopit, kdyby se šel třeba jen pomodlit. Ale když tam někdo vkročí a nadává, tak to teda ne. Vyřešil jsem to sám. Jinak v pohodě,“ popisuje Jan Černega, který od začátku roku pomáhá s dohledem na pořádek v katedrále v centru Plzně.
Do západočeské metropole přišel jako bezdomovec už před 16 lety. Poslední roky spolupracuje se spolkem K Srdci, přes který se dostává k brigádám.
„Předtím jsem hlídal Adventní trhy a pomáhal s úklidem. Pak mě oslovila paní ředitelka, že by byla možnost pomoci s dohlížením na pořádek okolo katedrály, že sem chodí divný lidi, dělají nepořádek, a dokonce tu snad i močí. Kolovaly zvěsti i o horších věcech, třeba že někdo vykonal velkou potřebu i uvnitř. Slovo dalo slovo, a tak jsem tady,“ sdělil naší redakci.
„Můžu si vás vyfotit?“ ptám se. „Jasně!“ zahlaholí Jan zvesela. „Třeba takhle?“O volných chvilkách si čte o historii jedinečné památky. Zatím si ale na roli jakéhosi průvodce netroufá. „Byla na návštěvě v katedrále nějaká prťata, asi školka. Chvilku jsem váhal, jestli jim mám něco vyprávět, ale nakonec jsem k tomu nesebral odvahu,“ říká skromně Jan.
Nápad na tento projekt se strážci katedrály se zrodil díky Festivalu na ulici. Lidé bez domova se během něj zapojili do úklidu. Brigáda jim poskytla finanční odměnu, ale také důležitou pracovní zkušenost a pocit sounáležitosti. Pozitivní ohlasy přicházely od lidí bez domova i od veřejnosti.
Nejde jen o hlídání objektu
„Z festivalu jsme si přinesli zkušenost, že to může fungovat. Místo represe jim dát příležitost a šanci. Myslím si, že se to dá shrnout do jednoho slova "péče". Je to péče o místo, katedrálu i péče o lidi, kteří tam chodí. Zároveň je to péče o lidi bez domova, kterým to může dát šanci, aby zlepšili svůj život. Nejde jen o hlídání katedrály a podpis pracovní smlouvy. Chtěli bychom, aby se řešilo i to, kde bydlí, aby mohli žít v komunitním bytě,“ popsala pro Plzeňskou Drbnu ředitelka spolku K Srdci Lucie Vavrušková, která je zároveň na Diecézi plzeňské odbornou referentkou pro lidi na okraji společnosti.
Nezisková organizace K Srdci se dlouhodobě věnuje pomoci lidem bez domova. V takzvané Naslouchárně si mohou lidé bez přístřeší přijít pro jídlo, vyprat si nebo se umýt. Hlavně je to ale místo setkávání. „Chceme tu být pro ty, kteří propadnou systémem. Aby k nám mohli přijít a našli u nás přijetí. Aby se začlenili do komunity a společně se věnovali například veřejným úklidům. To, že je někdo přijme a mohou být užiteční, jim hrozně pomáhá,“ dodává Vavrušková.
Právě díky spolku K Srdci má Jan Černega opět střechu nad hlavou. „Před necelým rokem jsem dostal bydlení ve Škodalandu. Byly to kdysi dávno nějaké sprchy v tehdejším autokempingu za areálem. Je to moje současné bydliště. Už zas bydlím jako člověk,“ pochvaluje si.
