Vůbec první archeologický průzkum se v areálu plaského kláštera uskutečnil už před sto lety. Přesto řada zajímavostí na své objevení stále čeká. Příkladem je i středověká chodba, kterou teď zmapovali archeologové a specializovaná firma. Zmínky o chodbě pocházejí dokonce z rukopisu z roku 1744.

Výrazně více turistů z celé Evropy má přilákat na sever Plzeňska zisk prestižní značky Evropské dědictví (European Heritage Label, EHL) od Evropské komise. V historické krajině v okolí kláštera Plasy na ploše přes 20 kilometrů čtverečních od 12. do 18. století hospodařil mnišský řád cisterciáků. Je výjimečná počtem zachovalých prvků a jedinečným souborem deseti hospodářských dvorů, které v takové kvalitě jinde nejsou. Po celé Evropě je teď 67 míst, která mohou značku používat, propojuje je Cisterciácká stezka o délce 6500 km.

Státní památky v Plzeňském kraji mají za sebou úspěšnou sezonu. Ke konci října je navštívilo přes čtvrt milionu turistů, což bylo o 15 000 lidí více než loni za stejnou dobu. Většina památek se na zimu zavře, až do konce roku ale zůstane otevřený klášter Plasy a selský dvůr U Matoušů v Plzni-Bolevci. Během adventu se k nim přidají další památky se speciálním programem.

Klášter Plasy je jedním ze 17 evropských klášterů, které se zúčastní celoevropského projektu Cisterciácké klášterní krajiny. Usiluje o prestižní evropskou značku pro kulturní krajinu European Heritage Label (EHL, Označení Evropské dědictví). Značka EHL oceňuje památky, které mají nejen historickou hodnotu, ale jsou i významnými symbolickými mezníky na historické cestě Evropy k jednotě.

Nový návštěvnický okruh zaměřený na šlechtický rod Metternichů otevře 21. července klášter Plasy na Plzeňsku. Je v nové prelatuře opatské rezidence, jejíž kompletní obnovu v hodnotě 201 milionů korun dokončil po více než dvou letech Národní památkový ústav (NPÚ). Okruh Zámek Metternichů je první svého druhu a nemá svou koncepcí na žádné jiné státní památce v Česku obdoby.

Fandové historie dobře vědí, že se řada zajímavých objevů může ukrývat i na místech, kam by se běžný smrtelník asi zrovna nehrnul. Řeč je o fekálních jímkách, které kromě vykonávání potřeby sloužily také k ukládání odpadu. Zkoumání takových jímek je proto velmi specifická disciplína, jež dokáže odhalit mnoho zajímavostí o životě našich předků. Archeologové takto podrobně prozkoumali barokní jímku za zdmi kláštera v Plasích a se zajímavými nálezy chtějí seznámit i veřejnost prostřednictvím výstavy.

Opravené prostory a nové prohlídkové okruhy v klášterech Kladruby a Plasy, obnovená barokní zahrada v zámku Nebílovy, nové tematické prohlídky, výstavy, koncerty i divadelní představení budou letos největšími lákadly návštěvnické sezony na státních památkách spravovaných Národním památkovým ústavem (NPÚ) v Plzeňském kraji. Turisty by mohlo přilákat i výhodné vstupné.

Dokončené rekonstrukce, nové expozice, zpřístupnění nových prostor a nové prohlídkové okruhy v klášterech Kladruby na Tachovsku a Plasy na severním Plzeňsku budou největšími novinkami a lákadly nadcházející návštěvnické sezony na státních památkách v Plzeňském kraji. Díky dotaci EU prošly oba klášterní areály rozsáhlými rekonstrukcemi, každý zhruba za sto milionů korun. Kladruby se v nové podobě otevřou hned na začátku sezony 1. dubna, v Plasích rekonstrukce skončí na konci července.

Znalci historie dobře vědí, že se řada zajímavých objevů může ukrývat i na místech, kam by se běžný smrtelník asi zrovna nehrnul. Řeč je o fekálních jímkách, které kromě vykonávání potřeby sloužily i k odhazování odpadu. Jednu takovou zkoumají odborníci v klášteře v Plasích. A co našli? Písemnosti, pečetě, figurky, deskovou hru anebo například části oděvů či psí obojek.

Zkoumání fekálních jímek je specifická disciplína, která se rozhodně nesmí brát na lehkou váhu. Kromě vykonání potřeby totiž žumpa sloužila i k odhazování odpadu. Z něj pak můžou odborníci určit, jak například vypadal každodenní život za zdmi kláštera v Plasích. Právě zde totiž probíhal archeologický výzkum, při kterém historici nalezli například figurky, deskovou hru i dopisní pečetě.