Letošní rok se točil zejména kolem 95. výročí od založení zoologické zahrady, která toho během necelého století zažilo opravdu mnoho a významně se do kroniky zapíše i uplynulý rok. Letos se chovatelé radovali ze dvou mláďat kriticky ohroženého levharta čínského. Do Hradce Králové za svým harémem naopak odcestoval žirafí samec Bořek. Všechny události ale nebyly jen radostné. Plzeň bohužel přišla o legendárního šimpanze Baska, který uhynul z důvodu selhání srdce.

Plzeňská zoologická zahrada po 20 letech od otevření kompletně přebudovává výběh pro lvy berberské. Když ho zoo v roce 2002 otevřela, byl to první výběh v tuzemských zahradách, kde návštěvníky nedělil od zvířat plot, mříže nebo silné sklo, ale pouze široký vodní příkop a elektrický ohradník. Výběh měl přes 800 metrů čtverečních. Nyní zoo většinu vodního příkopu zasype. Část, kterou ponechá, výrazně rozšíří. Lvům se tak asi o třetinu zvětší jejich prostor. Přibudou navíc i vyhlídky pro návštěvníky a nové menší expozice připomínající severoafrickou domovinu lvů berberských.

Popsat nového obyvatele plzeňské zoo není zrovna jednoduché. Stavbu těla má podobnou jako bizon, ocas má jako medvěd a na hlavě, která připomíná losa, jsou rohy podobné těm, jenž zdobí pakoně. Vzácný čínský sudokopytník je větší příbuzný evropského kamzíka a až do roku 1950 byl pro svět zahalen tajemstvím. V Číně jej považují za národní poklad a dostat je do zahrad v Evropě nebyl vůbec snadný úkol.

Voda s vysokým obsahem manganu a železa ohrožuje zvířata i rostliny v plzeňské zoo. Zoologická zahrada využívá vodu ze svých vrtů, která se ale nyní ukázala jako nevhodná. Zoo musí získat nový zdroj vody pro napájení zvířat a zalévání rostlin. Možným řešením by bylo napojit zoo přímo na vodu v řeky Mže, která má čistou vodu. Situaci musí zoo vyřešit co nejdříve už v příštím roce. Ještě před koncem tohoto roku začal v zoo sloužit nový informační systém vybavený moderními technologiemi.

Plzeňská zoologická zahrada dnes slaví 95 let od svého založení. Vše začalo na schůzi spolku přátel přírody, akvaristů a teraristů Iris, kde se zrodil nápad na položení základů budoucí zoo. Během téměř století toho zahrada zažila mnoho. V roce 1934 požár skleníku, v roce 1961 stěhování na Lochotín a v roce 2002 velké povodně. Dnes je zoo jedním z nejnavštěvovanějších míst v Plzni a má jednu z nejbohatších kolekcí živočišných druhů na světě.

Provozovatelé památek, turistických cílů a ubytovacích zařízení v Plzeňském kraji jsou s návštěvnosti v polovině prázdnin spokojeni. Obsazené jsou zejména venkovní atrakce a kempy, kam už míří také němečtí turisté z příhraniční. Potvrdil se tak předpoklad provozovatelů, že hodně Čechů kvůli koronaviru letos druhým rokem vynechá dovolenou v zahraničí a zaměří se na tuzemskou rekreaci.

Plzeňská zoo zadala projekt nového pavilonu pro slony indické, který vyroste na 14 hektarech luk proti současnému areálu zoo. Expozice Sloni na Mži zhruba za miliardu se připravuje 17 let. Zoo teď dostala od města na projekt 14 milionů korun. Včetně stavebního povolení by měl být hotový do dvou let. Pak požádá o dotaci, řekl ředitel zoo Jiří Trávníček. Stavbu by rád zahájil do čtyř let.

Plzeňská zoologická zahrada slaví letos 95 let od svého založení. Vše začalo na schůzi spolku akvaristů, kde se zrodil nápad na položení základů budoucí zahrady. Dnes je zoo jedním z nejnavštěvovanějších míst v Plzni. Před pandemií si cestu do zoologické a botanické zahrady našlo bezmála 500 tisíc návštěvníků. Nyní je ale uzavřená. Veřejnosti se přesto představuje formou výstavy v městském okruhu v centru Plzně.

Aktuální situace nepřeje mnoha aktivitám, například návštěvě zoologické zahrady. Proč si ale v teple domova nepřečíst pár zajímavostí o té plzeňské, která bude v tomto roce slavit 95. let od svého založení. Nakladatelství Starý most k tomuto jubileu připravilo knihu nabitou spousty historických a současných fotografií, informací, počítačovou rekonstrukcí už zaniklé podoby zahrady i komiksem pro děti.

Přesně 44 dní nevstoupila do areálu plzeňské zoo noha běžného návštěvníka. Dnes se situace změnila. V souvislosti s uvolněním některých vládních nařízení už může do venkovních expozic zoo přijít denně 2850 návštěvníků. Limit je přesně 150 osob na jeden hektar rozlohy zoo.