Voda s vysokým obsahem manganu a železa ohrožuje zvířata i rostliny v plzeňské zoo. Zoologická zahrada využívá vodu ze svých vrtů, která se ale nyní ukázala jako nevhodná. Zoo musí získat nový zdroj vody pro napájení zvířat a zalévání rostlin. Možným řešením by bylo napojit zoo přímo na vodu v řeky Mže, která má čistou vodu. Situaci musí zoo vyřešit co nejdříve už v příštím roce. Ještě před koncem tohoto roku začal v zoo sloužit nový informační systém vybavený moderními technologiemi.
„Máme zpracovaný projekt asi za devět milionů korun, máme povolení od Povodí Vltavy a příští rok hned zkraje roku na to musím sehnat peníze a rychle to udělat. Je to životně důležité. Naše vrty obsahují velké množství manganu a železa. Stále je to samozřejmě pitná voda, ale pro zvířata je nezdravá. Něco se muselo stát v našem podloží a hodnoty nežádoucích látek se tam znásobily,“ popsal situaci ředitel zoo Jiří Trávníček.
Podle plánů by se měla řeka Mže propojit se zoo pod městským obvodem Radčice. Voda z řeky by pak do zoo proudila podle potřeby a v množství, které povolí vodohospodáři. Nebylo by potřeba ji dál nějak čistit. „Ve Mži je křišťálově čistá voda ze spodních partií hracholuské přehrady a vody je tam celoročně dost. Je to kvalitní voda, poznáte to podle ryb, které tam žijí, jedná se o druhy extrémně náchylné na čistotu vody. Jsou tam také raci. A pokud tam tato zvířata žijí, znamená to kvalitní vodu,“ vysvětlil Trávníček.
ZOO denně spotřebuje na rozloze 22 hektarů v letních měsících 70 až 100 metrů krychlových vody. „Když byly dva roky extrémně suché roky, měli jsme velký problém udržet rostliny při životě. Především ale máme přes 8000 kusů zvířat a každé z nich potřebuje pít. Předpokládáme, že ze Mže bychom odebírali několik desítek metrů krychlových vody denně. Uvažuji o zřízení velké záchytné nádrže, kterou napustíme, když bude vody dostatek a v době sucha z ní budeme čerpat,“ uvedl ředitel zoo.
Zoo samozřejmě využívá také dešťovou vodu, kterou zachytává a filtruje. Pro botanické potřeby si vyrábí vlastní osmotickou vodu, která se využívá pro zalévání nejvzácnějších rostlin. Dostávají ji na pití také nejvzácnější a nejcitlivější zvířata. Jedná se hlavně o plazy a používá se i do akvárií.
Čtvrtek, 21. října 2021, 09:00
Chen a Chang, dvě koťata levharta čínského přišla na svět před čtyřmi měsíci a radost už nedělají pouze ošetřovatelům. Ve výběhu je mohou návštěvníci zahlédnout hlavně v podvečerních hodinách, kdy se malé šelmy odváží na chvilku vzdálit od své...
Plzeňská zoo, která je jedním z nejoblíbenějších turistických cílů v kraji je nově vybavena moderními technologiemi. Jde o dva interaktivní kiosky. „Projekt dále zahrnuje dvě informační tabule, které jsou umístěny na zdech u těchto vstupů, aplikační platformu na počítání návštěvníků, environmentální stanici a nově byl v zoo také vybudován varovný informační systém, který umožňuje okamžitě informovat návštěvníky zahrady prostřednictvím amplionů, jež jsou umístěny po celém areálu tak, aby byla ozvučena oblast celé zoologické a botanické zahrady,“ uvedl radní města pro oblast Smart Cities a podporu podnikání Vlastimil Gola (ANO).
Interaktivní kiosky poskytnou návštěvníkům řadu praktických informací i zajímavostí, které si návštěvníci mohou sami vyhledat. Na informačních tabulích pak jsou zveřejněny mimo jiné informace o počtu lidí uvnitř zahrady. Počet návštěvníků je neustále aktualizován díky IoT čidlům, která jsou umístěna u východů. Nástěnné informační tabule dále ukazují aktuální ceník či odpočítávání toho, kolik času zbývá do zavření areálu. „Budou na nich zobrazena také data z nové environmentální stanice. Toto zařízení je sestaveno z 10 nezávislých senzorů, které měří kvalitu vzduchu, teplotu, vlhkost, tlak, světlo i prachové částice,“ vyjmenoval Vlastimil Gola. Realizace rozšíření informačního systému v plzeňské zoo stála 1,5 milionu korun.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
Jen jestli ten mangan a železo do spodní vody pod plzeňskou zoo nepašuje ten všeho schopný všeničitel Putin.