Plzeňská zoologická zahrada slaví letos 95 let od svého založení. Vše začalo na schůzi spolku akvaristů, kde se zrodil nápad na položení základů budoucí zahrady. Dnes je zoo jedním z nejnavštěvovanějších míst v Plzni. Před pandemií si cestu do zoologické a botanické zahrady našlo bezmála 500 tisíc návštěvníků. Nyní je ale uzavřená. Veřejnosti se přesto představuje formou výstavy v městském okruhu v centru Plzně.
Zoo v Plzni je druhou nejstarší zahradou v tuzemsku. Její základy byly položeny už v roce 1926. Během téměř století zažila mnoho. Stěhování, v roce 1934 požár skleníku a roce 2002 naopak velké povodně. Když se ohlédneme zpět, můžeme říct, že současná zoologická a botanická zahrada na Lochotíně nejsou prvními zařízeními svého druhu v Plzni. Už v zapomnění upadla plzeňská vivária, což byla jezírka s racky, labutěmi a dalšími opeřenci. Kolem korzovali návštěvníci už v roce 1890, kdy zde vyrostly také voliéry pro sovy, sýčky a někteří badatelé se domnívají, že zde byly i opice. Exotické šelmy nebo slony do města přivážely pojízdné cirkusy a zvěřince.
Zařízení, které můžeme už nazývat zoologickou zahradou, nadělil Plzeňanům v roce 1926 spolek Iris. Zahrada vznikala v Doudlevcích u řeky Radbuzy. Už tři měsíce od rozhodnutí, že zoo vnikne, tu byla akvária, tři voliéry s dravými ptáky, lišky a šakal. O rok později se zahrada rozšířila o srnčí ohradu a první dvě opice, makaka jávského. Od roku 1963 je zoo v areálu na Lochotíně, kde se v roce 1981 sloučila se sousední botanickou zahradou.
„Pamatuji si ještě původní zahradu v Doudlevcích. Vchod tam byl takovou podivnou brankou a pak se šlo dolů k řece. Vzpomínám si na velký skleník, kde byly rybičky a až u břehu stály klece. Více si samozřejmě pamatuji na návštěvy lochotínské zahrady, kdy mně bylo asi šest let,“ vzpomíná například v knize ZOO Plzeň 95 let současný ředitel zahrady Jiří Trávníček.
Když v roce 1996 nastupoval do funkce ředitele, byl stav zahrady s tím dnešním naprosto nesrovnatelný. Zvířata pobývala za mřížemi v nevyhovujících prostorách a ani zázemí pro návštěvníky nebylo nejlepší.
„Tehdy jsem zahradě říkal prašivinec. Podmínky pro chov zvířat byly žalostné, měl jsem velké štěstí na spolupracovníky. Sháněl jsem podporu a peníze. Začátky byly těžké, ale zahrada se pomalu začala měnit,“ dodal Trávníček.
Dnes jsou expozice v zoo volné, ve velké míře přírodní a navíc členěné podle světadílů a biotopů. Chovají zde 1200 druhů živočichů, největším lákadlem jsou pak nosorožci indičtí.
„Specializací jsou vzácná zvířata a rostliny ostrovů, od 60. let dominují hlavně plazi, po roce 1999 i velké množství ptáků. Velká péče je věnována ohrožené flóře a fauně ostrovů,“ říká mluvčí zahrady Martin Vobruba.
Více o zahradě se můžete dozvědět v rámci výstavy ve Smetanových sadech, která potrvá po celý duben.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
