Plzeňská ZOO letos slaví 95 let od svého založení, její historii připomíná výstava i kniha

Autoři | Foto archiv ZOO Plzeň

Plzeňská zoologická zahrada slaví letos 95 let od svého založení. Vše začalo na schůzi spolku akvaristů, kde se zrodil nápad na položení základů budoucí zahrady. Dnes je zoo jedním z nejnavštěvovanějších míst v Plzni. Před pandemií si cestu do zoologické a botanické zahrady našlo bezmála 500 tisíc návštěvníků. Nyní je ale uzavřená. Veřejnosti se přesto představuje formou výstavy v městském okruhu v centru Plzně.

Zoo v Plzni je druhou nejstarší zahradou v tuzemsku. Její základy byly položeny už v roce 1926. Během téměř století zažila mnoho. Stěhování, v roce 1934 požár skleníku a roce 2002 naopak velké povodně. Když se ohlédneme zpět, můžeme říct, že současná zoologická a botanická zahrada na Lochotíně nejsou prvními zařízeními svého druhu v Plzni. Už v zapomnění upadla plzeňská vivária, což byla jezírka s racky, labutěmi a dalšími opeřenci. Kolem korzovali návštěvníci už v roce 1890, kdy zde vyrostly také voliéry pro sovy, sýčky a někteří badatelé se domnívají, že zde byly i opice. Exotické šelmy nebo slony do města přivážely pojízdné cirkusy a zvěřince.

Zařízení, které můžeme už nazývat zoologickou zahradou, nadělil Plzeňanům v roce 1926 spolek Iris. Zahrada vznikala v Doudlevcích u řeky Radbuzy. Už tři měsíce od rozhodnutí, že zoo vnikne, tu byla akvária, tři voliéry s dravými ptáky, lišky a šakal. O rok později se zahrada rozšířila o srnčí ohradu a první dvě opice, makaka jávského. Od roku 1963 je zoo v areálu na Lochotíně, kde se v roce 1981 sloučila se sousední botanickou zahradou.

„Pamatuji si ještě původní zahradu v Doudlevcích. Vchod tam byl takovou podivnou brankou a pak se šlo dolů k řece. Vzpomínám si na velký skleník, kde byly rybičky a až u břehu stály klece. Více si samozřejmě pamatuji na návštěvy lochotínské zahrady, kdy mně bylo asi šest let,“ vzpomíná například v knize ZOO Plzeň 95 let současný ředitel zahrady Jiří Trávníček.  

Když v roce 1996 nastupoval do funkce ředitele, byl stav zahrady s tím dnešním naprosto nesrovnatelný. Zvířata pobývala za mřížemi v nevyhovujících prostorách a ani zázemí pro návštěvníky nebylo nejlepší.

„Tehdy jsem zahradě říkal prašivinec. Podmínky pro chov zvířat byly žalostné, měl jsem velké štěstí na spolupracovníky. Sháněl jsem podporu a peníze. Začátky byly těžké, ale zahrada se pomalu začala měnit,“ dodal Trávníček.

Dnes jsou expozice v zoo volné, ve velké míře přírodní a navíc členěné podle světadílů a biotopů. Chovají zde 1200 druhů živočichů, největším lákadlem jsou pak nosorožci indičtí. 

„Specializací jsou vzácná zvířata a rostliny ostrovů, od 60. let dominují hlavně plazi, po roce 1999 i velké množství ptáků. Velká péče je věnována ohrožené flóře a fauně ostrovů,“ říká mluvčí zahrady Martin Vobruba.

Více o zahradě se můžete dozvědět v rámci výstavy ve Smetanových sadech, která potrvá po celý duben.

Hodnocení článku je 100 %. Ohodnoť článek i Ty!

Chceš nám něco sdělit?Napiš nám

Napiš do redakce

Pošli nám tip na článek, reakci na daný článek nebo jakoukoliv zpětnou vazbu.

* Soubor není povinné přikládat.
Napište první písmeno abecedy.

Štítky zoo, Plzeň, zoologická zahrada, historie, výstava, zahrada, botanická zahrada, kniha, Jiří Trávníček, Lochotín, Martin Vobruba, Doudlevce, Zoologická a botanická zahrada města Plzně

Komentáře

Přihlášení uživatele

Přihlásit se pomocí GoogleZaložením účtu souhlasím s obchodními podmínkami, etickým
kodexem
a rozumím zpracování osobních údajů dle poučení.

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.