Platforma proti hlubinnému úložišti sdružující 51 měst, obcí a spolků, vítá informaci, že zodpovědné vládní úřady uznaly jejich argument. Přestaly totiž odmítat variantu dlouhodobého skladování vyhořelého jaderného paliva jako alternativu k rychlé přípravě a výstavbě konečného hlubinného úložiště. 

Na pokračování svých aktivit i po oznámeném výběru čtyř preferovaných lokalit pro vybudování hlubinného úložiště vysoce radioaktivního jaderného odpadu se dnes v Chanovicích na Klatovsku shodli členové platformy bojující proti úložišti. Novým mluvčím platformy bude od 1. července starosta Chanovic Petr Klásek. 

Starostové a obyvatelé měst i obcí z devíti míst v ČR by se už ve čtvrtek 4. června měli dozvědět, čtyři finální lokality, kde by mohlo vzniknout hlubinné úložiště vysoce radioaktivního odpadu. Čtveřici doporučí Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO). Rozhodnutí ale bude na ministrovi průmyslu, který vše postoupí vládě.

V rozporu se svazy zastupující zájmy obcí a měst jde po mnoha odkladech na jednání vlády zákon o zapojení obcí do výběru místa pro úložiště radioaktivního odpadu. Obce od zákona očekávaly výraznější posílení možností samospráv při rozhodování o úložišti, což jim v roce 2011 slíbilo ministerstvo obchodu a průmyslu. To teď ministerstvo odmítá.

Čtyři lokality pro konečné hlubinné úložiště vysoce radioaktivních odpadů má do konce června vybrat vláda. V současné době je ve hře devět zvažovaných lokalit. A týká se to i našeho kraje. Jedna z nich se nachází na Horažďovicku, další potom na pomezí Ústeckého a Plzeňského kraje.  

I když se v plánovaném termínu 18. dubna neuskuteční již 6. ročník celostátního Dne proti úložišti, důvody k protestu podle organizátorů přetrvávají. Akce se proto bude konat v náhradním termínu, až to současná situace dovolí. V Plzeňském kraji je jedna z devíti lokalit, kde by mohlo vzniknout hlubinné úložiště vysoce radioaktivního odpadu.

Práce související s odstávkami obou českých jaderných elektráren zajišťuje i v době koronavirové pandemie tým společnosti Škoda JS. Vedle toho se pracuje i na slovenských jaderných elektrárnách i u dalších zahraničních partnerů.

Seismické stanice zaznamenaly v neděli půl hodiny před polednem slabé zemětřesení u Nové Hůrky na Šumavě mezi Prášily, Hartmanicemi a Železnou Rudou. Otřes s magnitudem 1,8 z desetibodové stupnice je na hranici mikrozemětřesení. Přístroje ho zaznamenají, ale zemětřesení žádné škody nepůsobí. Pokud ho lidé zaznamenají, tak ho vnímají většinou jako dunivou ránu. Letos zapsaly otřes na Šumavě přístroje podruhé, poprvé to bylo 6. ledna, rovněž s magnitudem 1,8, řekl dnes vedoucí Ústavu fyziky Země Masarykovy univerzity v Brně Petr Špaček.

České firmy, které s klíčovým podílem Škody JS Plzeň postavily obě jaderné elektrárny v ČR, dlouhodobě zvládají vlastními silami jejich modernizaci a servis. Od doby, kdy se zdroje v Temelíně a v Dukovanech rozběhly, představují české dodávky, kromě jaderného paliva, rozhodující podíl na uskutečněných zakázkách. Novinářům to řekl Petr Kryl, ředitel divize inženýringu a systémů kontroly a řízení Škody JS. Firma vyrobila reaktory pro Temelín i Dukovany a byla dodavatelem celého primárního okruhu včetně designu, montáže a uvedení do provozu.

Plzeňská ŠKODA JS, dříve Jaderné strojírenství, výrazně přispěla ke zvýšení výkonu obou českých jaderných elektráren. Jaderný zdroj v Dukovanech posílil z původních 4 x 440 megawattů na 4 x 510 MW a Temelín z 2 x 1000 MW na 2 x 1082 MW. Zvýšení výkonu vyžadovalo provést řadu modernizačních opatření včetně změn systému ochrany a řízení elektrárny, řekl Petr Kryl, ředitel divize Inženýring a systémy kontroly a řízení Škody JS. Firma byla při stavbách obou elektráren dodavatelem primárního okruhu všech bloků. Podnik dlouhodobě zajišťuje jejich modernizaci a servis.