Starostové a obyvatelé měst i obcí z devíti míst v ČR by se už ve čtvrtek 4. června měli dozvědět, čtyři finální lokality, kde by mohlo vzniknout hlubinné úložiště vysoce radioaktivního odpadu. Čtveřici doporučí Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO). Rozhodnutí ale bude na ministrovi průmyslu, který vše postoupí vládě.
Výběr čtyř lokalit trvá už 15 let. Náklady na vybudování hlubinného úložiště jsou spočteny na 112 miliard korun. V podzemí finální lokality by měl skončit vysoce nebezpečný odpad s garancí bezpečnosti po další statisíce let. Navždy se promění budoucnost obyvatel v jeho okolí. Pečlivost a prověřování je proto na místě. Záležitost se přímo týká i Plzeňského kraje. Jedna ze zvažovaných lokalit se nachází na Horažďovicku, další potom na pomezí Ústeckého a Plzeňského kraje.
Platforma proti hlubinnému úložišti sdružující 35 obcí a 16 spolků z prověřovaných lokalit teď vyzývá ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO), aby ještě před finálním výběrem nechal dosavadní postup a závěry SÚRAO zhodnotit nezávislým odborným oponentním řízením, jak je v obdobných případech obvyklé. Uvedl to mluvčí platformy Jiří Popelka.
Cílem platformy je prosazování takového způsobu hledání řešení problému vyhořelého jaderného paliva a radioaktivních odpadů, který bude otevřený, průhledný a v němž obce a veřejnost budou mít zákony dostatečně garantované možnosti hájit své oprávněné zájmy.
Mezi zvažované lokality pro hlubinné úložiště patří Kraví hora na Žďársku, Čertovka na pomezí Ústeckého a Plzeňského kraje, Březový potok poblíž Horažďovic v Plzeňském kraji, Magdaléna na Táborsku, Čihadlo na Jindřichohradecku, Hrádek na Jihlavsku, Horka na Třebíčsku a další dvě místa nedaleko jaderných elektráren - Na Skalním u Dukovan a Janoch u Temelína.
Úložiště, v němž by měly být trvale v hloubce půl kilometru uloženy tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren, má v ČR vzniknout do roku 2065. Nyní se vyhořelé palivo z jaderných bloků ukládá do meziskladů přímo v areálech elektráren.
„Na čtyřech vybraných lokalitách se budou podávat žádosti o stanovení průzkumného území pro zvláštní zásah do zemské kůry. A to po vstupu zákona o zapojení obcí v platnost, nebo po 1. lednu 2023, a to podle toho, co nastane dříve,“ uvedla už dříve mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Štěpánka Filipová.
„Po patnácti letech se chýlí k závěru jedna dlouhá, zmatená a vůči samosprávám z pozice síly vedená etapa hledání místa pro hlubinného úložiště. Některé naše obce budou vybrány, jiné usednou na lavičku náhradníků. Jdeme v tom ale všichni, i s těmi, kterým jaderné odpady zrovna nehrozí. Bez poctivého, otevřeného přístupu státu, pro jehož představitele budou obyvatelé obcí nepominutelnými partnery, by se záměry jako je úložiště připravovat neměly,“ konstatoval Jiří Popelka, starosta města Jistebnice z lokality Magdaléna a mluvčí Platformy proti hlubinnému úložišti
„Opakovaně od roku 2003 společně žádáme Vládu ČR a nyní ještě důrazněji. Zastavte nyní rozhodnutí o lokalitě, než bude přijat příslušný zákon o postavení obcí v procesu výběru. Napřed zákon, pak rozhodování. Opačně to totiž nemá smysl. Pak je nutné stanovit transparentní kritéria pro výběr. Nezapomínat na hledání alternativ pro zpracování, využití a možností uložení radioaktivního odpadu, ne ho jen tak zakopat do země. A jak to vypadá v Evropě. Politici, hledejte evropské společné řešení,“ uvedl Petr Klásek, starosta obce Chanovice z lokality Březový potok v Plzeňském kraji.
Foto Pixabay.com
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
