Platforma proti hlubinnému úložišti, která sdružuje 40 obcí a měst a 18 spolků z ČR, nesouhlasí s novelou stavebního zákona, kterou má v srpnu projednat Senát. Sklad radioaktivního odpadu, pro který se zvažují čtyři lokality v Česku, se má podle novely stát veřejně prospěšnou stavbou, což omezí možnosti obcí i krajů hájit své oprávněné veřejné zájmy a zjednoduší vyvlastnění, uvedli zástupci platformy. Chtějí se zároveň obrátit na senátory, aby novelu v této podobě odmítli.

Představte si, že Vám za domem začnou kutat obrovskou jámu do skály, do které navěky schovají všechen jaderný odpad celé republiky. Zní to jako sci-fi horor? V Pošumaví se to chystá již řadu let a lidé tím trpí. A je třeba říct jasné NE.

Vybudování hlubinného úložiště jaderného odpadu včetně jeho stoletého provozu má podle úředníků přijít na 130 miliard korun. Bude to ale spíš více. Na jaderném účtu je nyní jen 36 miliard korun a ČEZ tam zatím každý rok posílá asi 1,7 miliardy.

Česko hledá úložiště radioaktivního odpadu z jaderných elektráren. Ve hře jsou čtyři lokality. O obří důlní stavbu, která bude v provozu přibližně sto let a jejíž budování přinese ekologické i sociální výzvy, ale nikde nestojí. „Kdybychom mlčeli, je to prostě špatně,“ říká jeden ze starostů dotčených obcí.

Zásoby uranu pro energetiku by lidstvu měly vystačit přinejmenším na sto let. Vyhořelé jaderné palivo se nicméně dá ještě zčásti využít. Jenže bychom kvůli tomu museli předělat současné reaktory tak, aby byly schopné fungovat na mixu uranu a plutonia, uvádí Radek Trtílek z Ústavu jaderného výzkumu Řež, ředitel divize Radioaktivní odpady a vyřazování. V současnosti se to ale nevyplatí.

Obyvatelé deseti obcí z Pošumaví, v jejichž katastrech stát zvažuje stavbu hlubinného úložiště jaderného odpadu, dnes proti tomuto záměru opět protestovali. Už 19 let požadují po státu, aby posílil práva obcí při rozhodování o výběru lokality, v ČR jsou ve hře čtyři. S návrhem zákona ministerstva průmyslu nejsou spokojeni. Štafetu Den proti úložišti, k níž se na trase do Horažďovic přidávali lidé z dotčené lokality Březový potok, běželo 280 místních. V cíli na náměstí v Horažďovicích pak vystoupili starostové.

Koncert skupiny Zrní pro Česko bez úložiště jaderného odpadu se i s doprovodným programem uskuteční v sobotu 10. července poblíž malebné obce Maňovice u Pačejova na Klatovsku. Víska leží přímo v srdci jedné z vytipovaných lokalit pro plánované jaderné úložiště. Vláda loni schválila výběr čtyř doporučených lokalit pro umístění hlubinného úložiště radioaktivního odpadu - Březový potok na Klatovsku, Horka mezi Třebíčí a Velkým Meziříčím, Hrádek u Jihlavy a Janoch u Temelína.

Do roku 2065 by v ČR mělo vzniknout úložiště jaderného odpadu. Do loňska se při hledání místa pro úložiště uvažovalo o devíti lokalitách. Z původního seznamu mezi čtyři uvažované lokality „postoupily“ Hrádek a Horka – obě na Vysočině, Březový potok na Klatovsku a Janoch u Temelína. Před Vánocemi vláda rozhodla, že na právě těchto čtyřech lokalitách budou v budoucnu probíhat průzkumné práce.

Milion korun už brzy obdrží každá obec, jež se nachází na území původních devíti lokalit, se kterými se počítalo pro vybudování hlubinného úložiště jaderného odpadu. Umožní to novela atomového zákona, platící od 1. ledna letošního roku. Další kompenzace pro vybrané obce budou následovat. Oslovení starostové obcí ale uvedli, že o peníze nestojí, důležité pro ně je, aby u nich úložiště nebylo.

Ze čtyř lokalit se bude vybírat ta finální, ve které by mělo vzniknout hlubinné úložiště jaderného odpadu. Po dnešním rozhodnutí vlády jsou ve hře lokality Janoch u Temelína, Horka na Třebíčsku, Hrádek na Jihlavsku, či Březový potok na Klatovsku. Na zmíněných místech se uskuteční výzkumné a průzkumné práce kvůli výběru finální a záložní lokality, které by měly být potvrzeny do roku 2030.