Ve hře je opět možnost dlouhodobého skladování vyhořelého paliva u jaderných elektráren

Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) uzavřela smlouvu o dílo s ÚJV Řež, SATRA a Mott MacDonald CZ, které mají do začátku roku 2021 všestranně zhodnotit možnosti dlouhodobého skladování vyhořelého paliva u obou jaderných elektráren, případně v centrálním podzemním skladu Skalka na Vysočině. 

Až doposud Platforma proti hlubinnému úložišti kritizovala chybějící poctivé zhodnocení různých variant řešení konce jaderného palivového cyklu již během přípravy a schvalování vládní Koncepce nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem. Tato koncepce počítá s výběrem finální lokality pro úložiště do roku 2025.

„Takový nesmyslný spěch by byl na úkor nalezení skutečně přijatelného řešení. Proto je potřeba dnešní proces vyhledávání přerušit a nejprve přijmout stále neexistující zákon o zapojení obcí do výběru úložiště. Také je potřeba dobře připravit a projednat pravidla případného pokračování.  Dlouhodobé skladování by pak mohlo dát časový prostor pro hledání bezpečnějšího řešení dědictví jaderné energetiky, než je jeho zakopání v zemi,“ konstatoval mluvčí Petr Klásek, starosta obce Chanovice a mluvčí Platformy proti hlubinnému úložišti.

„S úložištěm nespěchejme, podívejme se poctivě i na další možnosti, co lze udělat s jaderným odpadem. A mezitím přijměme zákon, který by zajistil práva obcím a lidem v nich žijících a projednejme závazná pravidla, aby je státní úřady neměnily, co chvíli podle jednotlivých ministrů,“ doplnil Klásek.

Platforma proti hlubinnému úložišti vznikla za účelem prosazení změny v přístupu státu k nakládání s vyhořelým jaderným palivem a dalšími radioaktivními odpady, který se nebude omezovat jen na hlubinné úložiště. Platforma dále prosazuje, aby rozhodnutí o výběru lokality pro případné ukládání bylo podmíněno předchozím souhlasem dotčených obcí.

Ve hře jsou aktuálně čtyři lokality z původních devíti

Z původních devíti lokalit bude stát vybírat místo pro úložiště jaderného odpadu ze čtyř finálních. Ve hře tak zůstává Březový potok na Klatovsku, Janoch u Temelína, Horka na Třebíčsku a Hrádek na Jihlavsku. Úplně nejžhavějším kandidátem je potom lokalita Janoch u Temelína, což je logické i hlediska následného transportu vyhořelého jaderného paliva z elektrárny.

Z devítky vytipovaných lokalit začátkem června vypadly lokality Kraví hora na Žďársku, Čertovka na pomezí Ústeckého a Plzeňského kraje, Magdaléna na Táborsku, Čihadlo na Jindřichohradecku a lokalita Na Skalním u Dukovan.

Úložiště, v němž by měly být trvale v hloubce půl kilometru uloženy tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren, má v ČR vzniknout do roku 2065. Nyní se vyhořelé palivo z jaderných bloků ukládá do meziskladů přímo v areálech elektráren. Náklady na vybudování hlubinného úložiště jsou spočteny na 112 miliard korun. V podzemí finální lokality by měl skončit vysoce nebezpečný odpad s garancí bezpečnosti po další statisíce let.