Průzkum varhan z Řenčí ukázal, že patří k nejhodnotnějším v ČR, potřebují opravu

„Rozpočet na potřebné opravy varhan je 3,8 milionu korun. Ucházeli jsme se o různé dotace, ale uspěli jsme až letos u Plzeňského kraje, kde jsme získali 300 000 korun," řekla starostka Miloslava Loudová. Obec od roku 2023 pořádá benefiční koncerty, zřídila i speciální účet pro dárce. Nástroj podle starostky už nemá původní barokní zvuk. Od doby, kdy je v Řenčích, ale také neprošel odbornou opravou. „Podle kroniky ho jen pan farář s kuchařkou vyčistili," uvedla Loudová. Obec se snaží získat další dotace, případně uspět u různých nadací. Letos se zatím provedly opravy za 365 000 korun.

Kostel sv. Cyrila a Metoděje v Řenčích je z druhé poloviny 19. století, na jeho vybavení již tehdy nezbyly peníze, řekl Sankot. Dvacet let tak chyběly varhany, než v roce 1897 zakoupila farnost starý rozbitý nástroj a požádala o jeho obnovu varhanáře Kryštofa Müllera z Mariánských Lázní. Ten varhany označil za neopravitelné, odkoupil je a ve své dílně podle zápisu z farní kroniky sestavil ze dvou použitých nástrojů jeden, který prodal do Řenčí. Po více než sto let tak byly považovány za nezajímavý kompilát, uvedl Sankot.

Obec postupně opravuje převzatý kostel. Do základního zajištění statiky a odvodnění investovala kolem milionu korun a předloni se rozhodla částečně opravit i varhany, uvedla starostka. O konzultaci obec požádala organologa plzeňského biskupství Jiřího Reindla, který po bližším zkoumání pozval tým odborníků v čele s organologem pražského arcibiskupství a správcem varhan v katedrále sv. Víta Štěpánem Svobodou. Po prohlídce a studiu archivů došli specialisté k závěru, že varhany patří mezi nejhodnotnější barokní nástroje v Česku, že jsou ve skutečnosti originálním a kompletním dílem z roku 1725 a že by měly pocházet z okruhu tvůrců vyhlášené varhanářské školy v Lokti. Autorství původně připisovali jednomu z nejznámějších představitelů této školy Leopoldu Burkhardtovi.

Když ale letos na Domažlicku varhanář Marek Vorlíček rozebrané díly prohlédl, ukázalo se, že nástroj je zřejmě ještě cennější a že jeho autorem je přímo někdo z příslušníků rodiny zakladatele loketské varhanářské školy Abrahama Starka. Varhany byly původně v kostele v Mnichově u Mariánských Lázní. Po jeho přestavbě se již do interiéru nehodily a 30 let ležely rozebrané bez užitku, než je koupil varhanář Müller a s tvrzením, že nástroj sestavil z několika starších varhan, je odprodal do Řenčí.