V rozporu se svazy zastupující zájmy obcí a měst jde po mnoha odkladech na jednání vlády zákon o zapojení obcí do výběru místa pro úložiště radioaktivního odpadu. Obce od zákona očekávaly výraznější posílení možností samospráv při rozhodování o úložišti, což jim v roce 2011 slíbilo ministerstvo obchodu a průmyslu. To teď ministerstvo odmítá.
Čtyři lokality pro konečné hlubinné úložiště vysoce radioaktivních odpadů má do konce června vybrat vláda. V současné době je ve hře devět zvažovaných lokalit. A týká se to i našeho kraje. Jedna z nich se nachází na Horažďovicku, další potom na pomezí Ústeckého a Plzeňského kraje.
Připravenému návrhu zákona obce vytýkají zejména to, že navržená míra zapojení obcí a veřejnosti do procesu rozhodování o výběru lokality pro úložiště je naprosto nedostatečná. „Skutečně efektivní může být jen tehdy, pokud obce či veřejnost mohou ovlivnit, zda v dané lokalitě vůbec bude proces pokračovat. To lze zajistit jedině uložením povinnosti Správy úložišť vyžádat si před zahájením konkrétního řízení souhlas dotčených obcí,“ říká Jiří Popelka, mluvčí Platformy proti hlubinnému úložišti.
Předložený návrh věcného záměru podle Popelky téměř zcela opomíjí zapojení veřejnosti a dělá z občanů obcí prakticky pouhé statisty při povolovacích řízeních. Konzultace s obcemi, na jejichž území probíhá výběr místa pro úložiště, která proběhla v závěru loňského roku, skončila odmítnutím prakticky všech připomínek obcí. Představitelé obcí si stěžují, že reálně nemají příliš možností, jak obhajovat zájmy svých občanů při hledání místa pro úložiště, a proto i chystané ohlášení výběru čtyř finálních lokalit vnímají jako uspěchané.
„Návrh kritizované podoby zákona, který jde do vlády, je stejně jen věcným záměrem. Takže finále ve Sbírce zákonů při současném tempu již do konce volebního období této vlády neuvidíme. Je to od ministra Havlíčka kulišárna, nejprve měla být legislativa a pak teprve výběr lokalit, který nyní probíhá v rychlém tempu,“ zdůraznil mluvčí Popelka.
Výběr čtyř finálních lokalit trvá už 15 let. „Na těchto čtyřech lokalitách se budou podávat žádosti o stanovení průzkumného území pro zvláštní zásah do zemské kůry. A to po vstupu zákona o zapojení obcí v platnost, nebo po 1. lednu 2023, a to podle toho, co nastane dříve,“ uvedla už dříve mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Štěpánka Filipová.
Platforma proti hlubinnému úložišti sdružuje 48 členů, jde o 32 obcí a měst a 16 spolků. Jejím cílem je prosazování takového způsobu hledání řešení problému vyhořelého jaderného paliva a radioaktivních odpadů, který bude otevřený, průhledný a v němž obce a veřejnost budou mít zákony dostatečně garantované možnosti hájit své oprávněné zájmy.
Mezi zvažované lokality pro hlubinné úložiště patří Kraví hora na Žďársku, Čertovka na pomezí Ústeckého a Plzeňského kraje, Březový potok poblíž Horažďovic v Plzeňském kraji, Magdaléna na Táborsku, Čihadlo na Jindřichohradecku, Hrádek na Jihlavsku, Horka na Třebíčsku a další dvě místa nedaleko jaderných elektráren - Na Skalním u Dukovan a Janoch u Temelína.
Úložiště, v němž by měly být trvale v hloubce půl kilometru uloženy tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren, má v ČR vzniknout do roku 2065. Náklady na jeho stavbu a provoz mají podle dřívějších informací dosáhnout zhruba 111 miliard korun. Nyní se vyhořelé palivo z jaderných bloků ukládá do meziskladů přímo v areálech elektráren.
Foto Pixabay.com
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
