Šest mužů popravených po roce 1948 z politických důvodů v komunistickém Československu mělo přímou vazbu na Plzeň. Nejznámějším popraveným hrdinou byl generál Heliodor Píka. Celkem komunisté popravili 232 osob. Jejich osud zpracoval v obsáhlé čtyřdílné publikaci tým historiků a archivářů pod vedením Petra Malloty. Na unikátní monografii s názvem Popravení z politických důvodů v komunistickém Československu pracovali 15 let.

Přesně před 75 lety vydechl naposledy armádní generál Heliodor Píka. Ve vykonstruovaném procesu byl za špionáž a vlastizradu odsouzen k trestu smrti oběšením, který byl vykonán 21. června 1949 na dvoře plzeňské věznice na Borech. Píka zachránil za druhé světové války mnoho životů českých uprchlíků, internovaných zajatců a československých Židů. Teprve v roce 1968 byl zproštěn viny.

Armádní generál Heliodor Píka zachránil za druhé světové války životy mnoha českých uprchlíků, internovaných zajatců a československých Židů. Legionáře a respektovaného diplomata nezlomila ani válka, ani komunistický režim. Musel za to však zaplatit daň nejvyšší. Několik týdnů poté, co se komunisté chopili moci, byl ve vykonstruovaném procesu před 75 lety, 28. ledna 1949, uznán vinným ze špionáže a vlastizrady. Před následnou popravou v Plzni ho neuchránila ani řada vysokých vyznamenání, včetně sovětských.

Justiční vraždu armádního generála Heliodora Píky si ve středu připomíná město Plzeň. Už v lednu 1949 byl Píka ve vykonstruovaném soudním procesu odsouzen k trestu smrti oběšením, který byl vykonán 21. června 1949 na dvoře plzeňské věznice na Borech. Teprve v roce 1968 byl generál Píka zproštěn viny.

Raichl se jako mladík zapojil do protinacistického odboje a zblízka také poznal hrůznost ruského režimu, který jej věznil v gulagu. Byl také mezi prvními Čechoslováky, kteří se v listopadu 1943 podíleli na osvobozování nacisty okupovaného Kyjeva. Po válce ostře kritizoval komunistický režim a na sklonku života plánoval atentát na prokurátora Karla Vaše, který poslal ve vykonstruovaném procesu na smrt Heliodora Píku a mnohé další. Zradilo jej však srdce a zemřel ve svém bytě v Plzni dřív, než zvládl svůj plán dokončit.

Příslušník protinacistického odboje romské národnosti, plzeňský rodák Josef Serinek, obdržel in memoriam prestižní městskou Cenu 1. června. Uděluje se za významný přínos k objasnění a prosazení principů demokracie, svobody a spravedlnosti. Serinek byl za druhé světové války vězněn v koncentračním táboře Lety, odkud utekl a na Vysočině se pak stal partyzánským velitelem.

Na budově plzeňské radnice vlaje černý prapor a banner s portrétem Milady Horákové se slovy „Zavražděna komunisty“. Ke stejnému kroku se rozhodla i radnice na Slovanech. Město se tímto připojilo ke kampani Dekomunizace.

Památku Milady Horákové, od jejíž smrti letos uplyne 70 let a Heliodora Píky, od jehož popravy uplynulo v neděli 71 let uctili společně v Plzni zástupci TOP 09 a ODS. Politici a podporovatelé obou stran se společně sešli nejprve u pomníku Milady Horákové před 21. základní školou v Plzni, který jí věnovali v roce 2015 žáci této školy.

Položením květin uctilo vedení centrálního plzeňského městského obvodu památku armádního generála Heliodora Píky u pomníku u věznice na Borech. Jeho proces je označován za první justiční vraždu v Československu. Popraven byl 21. června 1949 právě v této věznici. Teprve v roce 1968 byl generál Píka zproštěn viny. Druhý pietní akt se uskutečnil u pomníku na náměstí Generála Píky.

Nově zřízený hrob s uloženými ostatky básníka, překladatele a výtvarníka Josefa Hrubého a hrob vědce v oboru jaderné, fyzikální a supramolekulární chemie Emanuela Makrlíka se stanou čestnými hroby města Plzně. Jejich zařazení do seznamu, jenž dosud představoval 45 čestných hrobů, schválili zastupitelé.