Pátek, 21. června 2024, 08:40
Přesně před 75 lety vydechl naposledy armádní generál Heliodor Píka. Ve vykonstruovaném procesu byl za špionáž a vlastizradu odsouzen k trestu smrti oběšením, který byl vykonán 21. června 1949 na dvoře plzeňské věznice na Borech. Píka zachránil za druhé světové války mnoho životů českých uprchlíků, internovaných zajatců a československých Židů. Teprve v roce 1968 byl zproštěn viny.
„Není ve mně zloby, nenávisti ani pomstychtivosti... studí mne však hořká lítost nad tím, že zmizela spravedlnost," napsal Píka noc před smrtí. Smířený generál také požádal svého syna Milana, aby očistil jeho jméno. Zinscenovaný soud s Píkou patří spolu s případem Milady Horákové k nejznámějším politickým procesům v komunistickém Československu. Důvody, proč inteligentní, zkušený a poměrů znalý Píka komunistům vadil, jsou zřejmé.
Během druhé světové války byl Píka náčelníkem československé vojenské mise v Sovětském svazu, kde prosazoval politiku londýnské exilové vlády Edvarda Beneše. Tím se dostával do konfliktů se sovětskými orgány i s vedením československé komunistické strany sídlícím během války v Moskvě. Věděl příliš mnoho o fungování sovětských tajných služeb a o plánech sovětského vedení.
U soudu mu nepomohl ani fakt, že během války organizoval přechody československých i maďarských občanů do emigrace, že vymohl u sovětských orgánů propuštění asi 20 000 československých občanů, uprchlých z Podkarpatské Rusi a uvězněných v sovětských gulazích, kteří poté výrazně posílili vznikající jednotku v Buzuluku, či že byl nositelem celé řady československých i zahraničních vyznamenání, mezi nimi také pěti vysokých sovětských.
Píka byl zatčen v květnu 1948 z příkazu tehdejšího náčelníka obranného zpravodajství ministerstva obrany Bedřicha Reicina. Z nemocnice, kde se zotavoval z operace žlučníku, byl odvezen přímo do pankrácké věznice. Neveřejný soudní proces začal až v lednu 1949 a trval tři dny. Soud dospěl k předem připravenému rozsudku, že Píka je vinen ze špionáže a vlastizrady, a odsoudil jej k trestu smrti. Prezident Klement Gottwald mu odmítl udělit milost.
Píka se stal jediným vězněm, který byl kdy popraven přímo v areálu věznice na Borech. Jak píše v knize Věznice borská autor Lukáš Paleček, ostatky nesměly být vydány rodině a byly převezeny do Patologického ústavu v Plzni ke zpopelnění. Zdejší vlastenci však tělo nabalzamovali a uložili k pozdějšímu řádnému obřadu. Zpopelněn byl jiný zemřelý. Politická situace se však neměnila a generálovo tělo bylo nakonec zpopelněno kvůli obavám z odhalení. Dodnes není plně objasněno, kde je Píkův popel na plzeňském hřbitově uložen.
Píkův syn Milan se vydal ve šlépějích svého otce. Brigádní generál, člen zahraničního odboje a příslušník RAF se pak zasloužil o to, že v roce 1968 bylo obnoveno hlavní líčení, které jeho otce rehabilitovalo. Tehdy také vyšla najevo nová fakta o odpovědnosti žalobce Karla Vaše v souvislosti s Píkovou justiční vraždou. Jeho možné stíhání ale zastavila okupace. Po pádu komunismu stanul Vaš před soudem. V roce 2001 byl odsouzen k sedmi letům vězení, vrchní soud ale rozsudek následně zrušil s tím, že věc již byla promlčena.
Autoři ČTK | Foto Vězeňská služba ČR + Armáda ČR
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
