Na rozvoj a obnovu centrální části města Plzně se má zaměřit nový koncepční dokument nazvaný „Revitalizace centrální oblasti“. Dokument navrhuje vizi centrální oblasti na příštích 10 a více let a postup revitalizace za účelem navrátit „dobrou adresu“ do středu města a zpříjemnit život jeho obyvatel všech věkových kategorií.

Na věž kostela svaté Markéty na náměstí v Kašperských Horách na Klatovsku se vrátila kompletní sada pěti zvonů. Díky sbírce a darům se podařilo nejen restaurovat dva historické cenné zvony z roku 1657, ale také vyrobit tři nové. Poprvé zazvoní při slavnosti 10. září.

Červenec nabídl celou řadu zajímavých témat. Sledovali jsme smutný osud kdysi nejluxusnějšího šumavského hotelu RIXI, ze kterého zbyla jen hromada trosek. Představili jsme vám také příběhy těch, jenž se rozhodli obětovat své pohodlí a jeli pomoci obyvatelům jižní Moravy, kterou zasáhlo ničivé tornádo. V neposlední řadě jsme vás informovali o novém projektu Paluba Hamburk, jehož součástí je také kontroverzní socha.

Brána do města nebo spíš do asijské tržnice? Ptá se část Plzeňáků v reakci na nově umístěnou sochu slovenského umělce Andreje Margoče. Jestliže má moderní umění vyvolávat emoce a diskusi, pak to dílo nazvané Cake Tower zvládá na jedničku. Socha znázorňující sladké pokušení s poskládaných větrníků se šlehačkou bude prostor u nově zbudované Paluby Hamburk zdobit rok. A jak už to bývá, někomu se to líbí, jiní nechápou.

Místo, kterému Plzeňané nelichotivě přezdívali “ukrajinské parkoviště“, je již minulostí. Nevzhledná lokalita u vlakového nádraží se totiž během pár měsíců proměnila v prostor, kde se lze občerstvit, vylézt na dvanáctimetrovou věž nebo odložit kolo v cykloboxu. Frekventovaný a dříve neupravený veřejný prostor na ploše 3000 metrů čtverečných radnice za 25 milionů přetvořila do nové vstupní brány do města nazvané Paluba Hamburk. Areál na rok oživí také sedmimetrové dílo Cake Tower slovenského sochaře Andreje Margoče.

Jakmile do západočeské metropole zavítají vzácní hosté, čeká je prohlídka a posezení v pivovaru. Ostatně toto nepsané pravidlo platí až do dnešních dnů. Zámožní obchodníci se na konci 19. století při jednáních často zdrželi. Na místě jedli, pili a mnohdy obětovali i svou důstojnost. Pro tyto nepříjemné situace byla hodovní místnost vybavena speciálními kyblíky.

Na počest Památného dne sokolstva, vyvěsila plzeňská radnice 8. října sokolskou vlajku jako poctu všem členům a členkám Sokola, kteří během téměř 160 let existence spolku obětovali své životy boji za svobodu, demokracii a samostatnost. Jedním z nich byl i dědeček autora článku Josef Beneš, tehdejší místonáčelník Sokolské župy šumavské a jízdního Sokola, který zahynul v německé káznici.