Plzeňský závod společnosti JTEKT Czech Republic, který vyrábí součástky pro světové automobilky, propustí zhruba 300 lidí, což je skoro polovina všech zaměstnanců. Serveru Novinky.cz to řekl ředitel HR pro střední Evropu Jan Jiřík.

Plzeň připraví pravidla spolupráce města s investory a staviteli. Budou základem zásad kooperace na rozvoji veřejné infrastruktury. Počítají se zapojením soukromých investic do městské infrastruktury, hlavně v bydlení a veřejných službách. Vytvoří stabilní a předvídatelné prostředí pro udržitelný rozvoj území, řekl náměstek primátora Pavel Bosák (Piráti). Zastupitelé ve čtvrtek schválili zadání, podle něhož odborné složky města s právní firmou zpracují zásady, které poté schválí zastupitelstvo.

Ve zchátralém devítihektarovém areálu bývalé továrny v Třemošné u Plzně chce soukromý developer postavit bytovou zónu až pro 3500 obyvatel. Zóna v centru pětitisícového města, kde před 30 lety skončila výroba kameninových rour, je v územním plánu. Město by byty uvítalo, jeho vzhled by to vylepšilo, řekl ČTK starosta Jaromír Zeithaml (SNK Třemošná 2022). Třemošná teď ale dává dohromady přesné podmínky pro developera včetně jeho finančních podílů na projektu.

Tři bavorské okresy sousedící s Plzeňským krajem se české straně zavázaly, že výrazně omezí počty lokalit u hranic, kde v budoucnu postaví větrné elektrárny. Novinářům to řekla starostka Obory Dana Lesak (nezávislá na kandidátce STAN), která proti plánovaným větrníkům u hranic vystupuje. Německé úřady podle starostky schválily kilometrový ochranný pás podél českých hranic, kde investoři nemohou větrníky stavět. Některé byly plánované desítky metrů od hraniční linie hřebenu Českého lesa na Tachovsku a Domažlicku.

Na Tachovsku, kde je nejvyšší podíl cizinců ze všech okresů ČR, nestoupá kriminalita, ale snižuje se pocit bezpečí místních. Nejvíce by situaci pomohlo podle představitelů Tachova omezení pracovních agentur, jichž je v ČR 1054 a z toho v Plzeňském kraji 650. Stát to musí vymýtit, řekla ČTK Vendula Machová (Volím Tachov), místostarostka Tachova, kde je k 10 500 trvalých obyvatel 4 tisíce evidovaných cizinců s pobytem nad 90 dnů, 1800 Ukrajinců s dočasnou ochranou a další stovky nelegálních cizinců. Počty se teď mírně snižují.

Značku Regionální potravina Plzeňského kraje získá letos dalších devět výrobků z regionu. V letošním ročníku uspěly zvěřinová klobása, klatovský bochník, masová pomazánka, kozí sýr s ořechy, zákys, med květový-lipový, švestkový sirup, nefiltrované pivo a višňový řez. Pro spotřebitele jsou zárukou, že je v nich nejméně 70 procent místních nebo českých surovin, pokud lokální nejsou. Do 16. ročníku soutěže přihlásilo 43 malých a středních zpracovatelů a farmářů z kraje 156 výrobků.

V malé obci Sirá na Rokycansku bude 9. listopadu referendum o možné stavbě větrné elektrárny na jejím území. Občané mají uvést, zda souhlasí s tím, aby zastupitelé obce umístění elektrárny povolili. Uvedla to obec na svém webu.

Jaké mohou najít uplatnění stovky Ukrajinců přicházejících do Plzeňského kraje? Kvůli této otázce obeslalo vedení krajského úřadu spolu s Úřadem práce (ÚP) zhruba 1600 firem v regionu, zda by zaměstnaly Ukrajince, kteří do ČR utekli před válkou v jejich rodné zemi. Zájem zatím není velký.

Snímek dětského lékaře z kyjevské nemocnice Okhmatdyt vyvolává velké emoce. Pediatr Demydov drží v náručí dítě, které je závislé na přístrojích a nemůže být mezi ostatními v bezpečí podzemního krytu. Muž hlídá miminka s brokovnicí v ruce a na sociální sítě dal i vzkaz, aby lidé pomohli jeho ženě a malému synkovi, kteří kvůli válce museli opustit svůj domov. Mladá maminka spolu s ostatními přicestovali do Česka vlakem a našli zázemí v Plzeňském kraji.

Velké plzeňské stavební firmy cítí kvůli válce na Ukrajině nejistotu. Ukrajinci tvoří významnou část jejich pracovníků na stavbách a podniky už je mají léta v trvalém pracovním poměru. Zajišťují jim ubytování, mají stejný plat i výhody jako Češi a práce si váží. Oslovené podniky nechtějí Ukrajince jako agenturní pracovníky, ale jako kmenové.