Za nevyužitý, částečně památkově chráněný objekt, kde je jen paintballová střelnice, kraj nabídl podle odhadu znalce 140 milionů korun, což firma TWB Praha jako majitel předběžně akceptovala. Na konci července dostane kraj posudek investice od externí firmy a podle jeho výsledků se teprve rozhodne, zda lázně koupí, opraví a jestli tyto výdaje enormně nezatíží krajskou kasu.

Je to už 120 let, kdy se rokycanská sokolská jednota mohla radovat, že konečně najde své stálé útočiště. V roce 1903 se sokolovna v dnešní Jiráskově ulici slavnostně otevřela. Během let se objekt dočkal významných úprav a bohužel i necitlivých rekonstrukcí v 80. letech. V současné době se historická budova netěší příliš dobré kondici. Stropy a krovy napadla dřevomorka, a tak je v současné době hlavní sál uzavřený. Radnice má nicméně architektonický návrh, který by měl z místa udělat nové kulturní centrum.

Veřejnost zná lokalitu Na Rybníčku díky vodní nádrži a objektu, který částečně slouží jako ubytovna. Tu už brzy mají nahradit nové byty, kavárna s přilehlou terasou a kancelářské prostory. Návrh představili veřejnosti architekti známého Ateliéru Soukup, Opl, Švehla.

Více než 11 tisíc Plzeňanů se v anketě vyjádřilo, že by stromy na náměstí Republiky měly být natrvalo. Šlo o reakci na dočasné umístění 12 habrů v obřích květináčích. Osázené nádoby se už dříve objevily v historickém jádru města. Zatímco obyvatelé zeleň vítají, odborníci jsou na rozpacích. Například architekt Marek Marovič upozorňuje na fakt, že by takovému zásahu měla předcházet diskuze s památkáři a architekty, aby vznikl promyšlený a smysluplný návrh. Podle něj se zatím umisťovala zeleň v centru Plzně až diletantsky.

Cenu Hanuše Zápala za nejlepší novostavbu za poslední čtyři roky získal architekt Jiří Zábrana za svůj návrh bytového domu v ulici Otýlie Beníškové. Odborná porota vybírala z celkem 15 přihlášených projektů. Mezi nimi byla například Paluba Hamburk u hlavního nádraží, dostavba školní družiny v Plzni – Újezdě nebo bazén na Slovanech.

V posledních několika letech zaměřuje plzeňská radnice svou pozornost na využití řek. Nyní plánuje revitalizovat centrální nábřeží Mže. Oslovení architekti zpracovali návrhy, ke kterým se teď může vyjádřit i veřejnost. Prostřednictvím dotazníku mohou Plzeňané například rozhodnout o tom, jaké si na místě přejí sportovní vyžití nebo zdali chtějí hravé prvky jako jsou šlapadla, mola či brouzdaliště.

Pět milionů korun potřebuje ještě najít Plzeňský kraj na dovybavení interiéru rekonstruované Semlerovy rezidence v Plzni a na dokončení kavárny, která bude sloužit pro zpříjemnění čekání návštěvníků na zahájení prohlídky. Ti se do nově zrekonstruované rezidence s historickým interiérem bytu Semlerových budou moci podívat po šestileté rekonstrukci v červnu letošního roku. Prohlídková trasa bude součástí souboru interiérů „Adolf Loos Plzeň.“

Čtrnáctitisícovému městu citelně chybí sál pro pořádání kulturních a společenských akcí. Do dvou až tří let by ale měl být tento problém již minulostí. Rokycanská radnice totiž přistoupila k projektu rekonstrukce bezmála 120 let staré sokolovny. Objekt je už roky uzavřený, neboť stropy a krovy napadla dřevomorka. S projektem rekonstrukce seznámí místní obyvatele samotní architekti a autoři vítězného návrhu.

Nejkvalitnější novostavby z let 2018 – 2019 hledá město Plzeň. Po čtyřech letech proto opět vyhlašuje Cenu Hanuše Zápala. Veřejná architektonická soutěž je pojmenovaná po významném plzeňském staviteli. Posouzení přihlášených návrhů zajistí odborná porota složená z mimoplzeňských architektů. Cenu udělí primátor města na slavnostním večeru v úterý 14. června 2022.

Gramofonové jehly vyvážené do celého světa pod značkou SEM začala v roce 1927 vyrábět továrna talentovaného plzeňského podnikatele Oskara Semlera. Jeho otcem byl vážený průmyslník a ocelář Simon Semler. A v rodinné tradici pokračoval i další továrník Hugo, syn Simona Semlera. Dodnes jsou gramofonové jehly SEM v nádherných krabičkách vyhledávaným a velmi ceněným sběratelským artiklem. Semlerova rodina se ovšem nesmazatelně vepsala i do dějin architektury, zejména díky jejich plzeňské vile, jejíž interiéry jsou dílem světově proslulého architekta Adolfa Loose.