Více než 11 tisíc Plzeňanů se v anketě vyjádřilo, že by stromy na náměstí Republiky měly být natrvalo. Šlo o reakci na dočasné umístění 12 habrů v obřích květináčích. Osázené nádoby se už dříve objevily v historickém jádru města. Zatímco obyvatelé zeleň vítají, odborníci jsou na rozpacích. Například architekt Marek Marovič upozorňuje na fakt, že by takovému zásahu měla předcházet diskuze s památkáři a architekty, aby vznikl promyšlený a smysluplný návrh. Podle něj se zatím umisťovala zeleň v centru Plzně až diletantsky.
Plzeňské náměstí o půdorysu 193 x 139 metrů je jedno z největších v Evropě a největší mimopražské středověké náměstí v Čechách.
Plochu náměstí Republiky obsadilo dočasně několik stromů v obřích květináčích. Zároveň s jejich instalací běžela online anketa, kde se mohli lidé vyjádřit, zda by si přáli, aby stromy na náměstí zůstaly. Do hlasování se celkem zapojilo 11 807 lidí, přičemž souhlas vyjádřilo 97 procent respondentů. Po skončení ankety, která trvala 20 dnů, zůstalo u katedrály pět stromů. Ostatní putovaly do ulice Bedřicha Smetany a k partnerům Nadačního fondu Plzeň sobě, který je iniciátorem celého projektu.
První hranaté květináče s dřevěným obložením se objevily v Riegrově ulici, kde fond nechal umístit osm javorů. Později přibylo dalších osm nádob s rododendrony v ulici Bedřicha Smetany. Na některých se už stihli vyřádit vandalové, kteří vytrhali zeleň nebo dřevěné obložení alespoň počmárali. Přesto jsou květináče mezi veřejností oblíbené. Vrásky na čele ale dělají architektům.
Některé květináče slouží lidem jako barový pult, popelník nebo plocha pro graffiti„Vnesení zeleně v nádobách do ulic v historickém jádru je bohužel doposud prováděno diletantsky. Zatímco stromy v Riegrově ulici její prostor spíše osvěžily, následující instalace nádob do Smetanovy ulice poškodila do té doby příjemný prostor nevhodným měřítkem. Proč se tak děje bez odborné diskuse s památkáři, městskými architekty, bez respektu ke staletým kvalitám ústředního plzeňského prostoru a bez kvalitního promyšleného návrhu?" ptá se plzeňský architekt Marek Marovič. Podle něj je zeleň v historickém jádru naštěstí mobilní a může se využít na vhodnějších místech.
Horké letní dny a rozpálená dlažba přinášejí podle Maroviče legitimní a důležité otázky po zlepšení prostředí města. „Duch místa je tak silný, že určité části roku náměstí jistě unese být i prázdné. To ovšem neznamená, že by na náměstí nemohla být instalována zeleň sezonní. Její měřítko a čas expozice by však měly vzejít z kvalitních návrhů vybraných ve veřejné architektonické soutěži," konstatoval.
K výsledkům ankety ohledně stromů na náměstí se vyjádřil na jednání zastupitelstva také primátor Pavel Šindelář (ODS). Dle jeho slov by se celou věcí mělo zabývat budoucí zastupitelstvo, o jehož složení rozhodnou podzimní komunální volby.
„Výsledek hlasování je podle mého názoru pro budoucí zastupitelstvo a pro budoucí radu města velmi důležitým tématem. Zeleň ve městě je obecně mezi našimi obyvateli velmi žádaná a o stromech na náměstí se bavíme už dlouho. V roce 2016 jsme se proháněli po náměstí s nákupními vozíky, v nichž byly zasazené stromy. Bylo to takové úsměvné, ale dnes vidíte, že stromy na náměstí mohou být. Jedná se však o dočasné řešení. Trvalé řešení by dle mého názoru zahrnovalo rekonstrukci plochy náměstí Republiky tak, aby stromy měly zabezpečenou závlahu a podobně,“ podotkl primátor.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
