Ze zanedbaného místa na Doubravce se má stát oáza klidu, architekti v návrhu těží ze staré požární nádrže

Historie samotné lokality sahá minimálně do 12. století, tedy do doby, kdy vznikl i nejstarší plzeňský kostel sv. Jiří. Nejdříve v místě vznikla malá tvrz a zřejmě hostinec na obchodní stezce. Ty se později rozrostly v panský dvůr, který v roce 1509 zakoupilo město Plzeň. Panský dvůr zažil svůj ekonomický vrchol v 17. až 18. století. Poté začal upadat, ať už byla důvodem raabizace nebo pozdější přestavby a stavební úpravy objektu. Rybníček byl do podoby požární nádrže přestavěn během 2. světové války a panský dvůr upadl do zapomnění.

Návrat zašlé slávy

Šanci na obrodu zanedbaného prostoru s velkým potenciálem dala společnost TODE v čele s jednatelem Janem Koutem, která objekt zakoupila a nechala zpracovat studii u Ateliéru Soukup Opl Švehla, který se z velké části zabývá obnovou památkových objektů.

„Chceme místu navrátit zašlou slávu a učinit z něj klidný a přátelský prostor, který propojí život ve městě s okolní přírodou. Našim cílem je v objektu vytvořit byty, kancelářské prostory a kavárnu. Historie místa je pozoruhodná, proto jsme se rozhodli, že jeho proměnu necháme navrhnout odborníky,“ říká investor a majitel společnosti Jan Kout.

Vizualizace, zdroj: Ateliér Soukup, Opl, Švehla

Studii stavebních úprav objektu bývalého panského dvora včetně veřejného prostoru zpracovali architekti Jiří Opl a Marek Marovič a na pracích se podílela také krajinářka Lucie Tlustá. Studie se tak věnuje nejen objektu, ale také jeho bezprostřednímu okolí.

„Těžištěm proměny prostoru je stará technická požární nádrž. Nová úprava změkčuje přísnou geometrii tohoto technického díla a dává mu přírodní charakter, který umožní propojit ekologickou funkci nádrže s jejím užíváním k odpočinku. Součástí studie je i návrh sadových úprav, dětského hřiště, místa pro umělecké dílo a městského mobiliáře,“ uvádí architekti.

Obvod proměnu chválí

Studii po jejím vytvoření investor Jan Kout věnoval městskému obvodu Plzeň 4, který v lokalitě vlastní část pozemků. Prezentace studie se za čtvrtý plzeňský obvod zúčastnil starosta Tomáš Soukup, který navržené proměny ocenil.

„Velmi si vážíme přístupu pana Kouta a práce, kterou architekti na studii odvedli. Lokalitu Na Rybníčku vnímáme jako bránu do okolní přírody i jako místo, které neodmyslitelně patří k Zábělské a Masarykově ulici, z níž chceme vytvořit moderní městský bulvár. V těchto proměnách chceme i nadále hrát aktivní roli,“ říká starosta Tomáš Soukup (ANO).

První proměny, konkrétně ty interiérové, už v objektu bývalého panského dvora z malé části proběhly. Pro výraznější změny je však nutné stavební povolení, které nyní posuzuje stavební úřad. Proměny bezprostředního okolí budou záviset na rychlosti a úspěšnosti výkupu pozemků.