Středa 15. 7. 2026 | Svátek má Jindřich
Dnes, 12:10
Obrovský ohlas vyvolal pondělní článek na Plzeňské Drbně pojednávající o Jitce Karlové z Plzně, která v horkých dnech vyráží do největšího městského parku s batohem, v němž nosí sedm litrů vody. Tu pak rozlévá do misek, aby měli ptáci, veverky i další volně žijící živočichové během veder možnost se napít. Z celé České republiky se nám nyní ozývají lidé, kteří dělají totéž. Další se nechali inspirovat. A my jim za zvířata děkujeme.
Dobrovolnice Jitka Karlová s nadsázkou říká, že v parku provozuje bufet pro volně žijící živočichy. Kromě zásoby čerstvé vody si denně přibalí do batohu také něco málo ovoce, hrst ořechů, dvě hrsti slunečnice i kartáč na čištění misek a vydává se na svou dva kilometry dlouhou trasu Borským parkem.
O volně žijící zvířata v parcích i na svých zahradách pečují dobrovolníci napříč celým Českem. Svěřili se nám i se svými zkušenostmi. „Vytvářím jim taky takový wellness, i veverka tam chodí,“ napsal například Vojtěch Stejskal. „Dělám to samé, mám v Praze několik pítek. Přesto stále nacházím živočichy vysílené a žíznivé,“ uvedla Doris Baier.
„Na našem rozpáleném sídlišti, když ho procházím, jsou domy plné lidí, ale nikdo se neslituje nad utrpením žíznivých ptáků nebo ježků. Nikde ani plastová nádobka s vodou. Tolik lidí kolem a nikdo nenalije trochu vody, aby živočichové mohli přežít smrtící vedra. Kolem domu dávám misky s vodou a nízké ploché mističky pro hmyz. Do nich přidávám trochu trávy, listy a kamínky. Když vidím, jak z nich bezpečně pije třeba mravenec, zažívám pocit štěstí. Když mohu, chodím ještě s vodou na několik míst na sídlišti,“ popsala své zkušenosti Hana Dorkas Doubravka.
Misky s vodou rozmísťuje na sídlišti také Zdeňka Zapletalová. Postěžovala si však, že jí je lidé kradou. V poslední době proto používá raději plastové vaničky od baleného masa nebo salámů, které na místech vydrží o něco déle. Podobnou zkušenost má i Lucie Jurásková. „Krásné, akorát kdyby ti někteří lidé (hovada) nebrali ty misky. Jako tady u nás.“ Rekordmankou je ovšem Štěpánka Ondrušková Fuk, která si na záda naloží nádoby s 25 litry vody a vyráží do parku napájet zvířata. Velký respekt a zvláštní poděkování.
Mnoho dobrovolníků, kteří nosí vodu do parků, si ale postěžovalo, že lidé neznalí situace misky často odnášejí nebo vyhazují. „Také dávám vodu a krmení na více místech. Ovšem lidem vadí všechno. Místo aby také pomohli zvířatům, tak vše vyhodí,“ uvedla například Alžběta Svobodová. Na její slova reagovala Pavla Krocová: „Bohužel u nás v okolí pořád někdo misky na vodu odnáší.“ Řada lidí dobrovolníkům za jejich záslužnou činnost poděkovala a mnohé další náš článek inspiroval k tomu, aby se do pomoci také zapojili.
Rozpálená města jsou problémem nejen pro lidi, ale i pro naše zvířecí sousedy. „Vypadá to, že i na takový průběh léta si budeme muset zvyknout. Iniciativa těch, kteří už dnes reagují na klimatické změny alespoň ve svém okolí, může být inspirací i pro ostatní,“ říká Karel Makoň, šéf Dobrovolného ekologického spolku ochrany ptactva DESOP a plzeňské záchranné stanice živočichů.
Pítko na zahradě, v parku nebo třeba studánka v lese jsou čím dál častěji místy vyhledávanými nejen ptáky, ale také hmyzem a menšími savci. I pítko by však mělo splňovat určité parametry a poskytovat živočichům bezpečné místo k napití i osvěžení. Zároveň může být zajímavým dekoračním prvkem stejně jako v zimě krmítko. O obojí je ale nutné pravidelně pečovat, udržovat je v čistotě a doplňovat čerstvou vodu i krmení. Pítka pro ptáky i další volně žijící živočichy musí splňovat důležité parametry. Jinak se totiž mohou stát smrtelnou pastí.
„Pokud chcete zvířátkům pomoci překonat toto náročné letní období, můžete ve stínu na zahradách, v lese i na jiných místech pokládat na zem misky s čerstvou vodou. Misky by měly být větší, ale mělké, přibližně dva až pět centimetrů. Voda slouží nejen k pití, ale ptáci ji využívají i ke koupání, které je důležité pro péči o peří. Vodu je potřeba denně měnit a misky čistit. Na dno je vhodné umístit kamínky, větvičky nebo šišky, které poslouží hmyzu a menším ptákům, aby se neutopili,“ radí Jitka Karlová. Lidé podle jejích slov mohou připravit také čerstvé ovoce nebo zeleninu nakrájené na malé kousky, například jablka, mrkev nebo meloun.
Velké nebezpečí pro ptáky představují také bazény a především nezakryté sudy s vodou, ve kterých se mohou snadno utopit. „Bazény by proto měly být v době, kdy se nepoužívají, zakryté. Do sudů a jiných vodních nádrží je vhodné umístit speciální plováky proti utonutí zvířat. K dostání jsou například v e-shopu České společnosti ornitologické,“ zdůrazňuje Jitka Karlová.
Nejnebezpečnější je pro ptáky nezakrytý a napůl plný sud se zachycenou dešťovou vodou. Pták do něj skočí ve snaze se napít. Ven už se ale nedokáže dostat a po vysilujícím boji se utopí.
Chceš mít přehled o tom, co se děje kolem tebe?
Na zahradě se pohybují 2 kočky a kolem ní dalších 6. Nezřizoval bych pítko, ale bufet :D
