Středa 15. 7. 2026 | Svátek má Jindřich
Dnes, 13:25
Dvě schránky, které desítky let čekaly ve věžičce katedrály sv. Bartoloměje na své znovuobjevení. Ve středu před zraky odborníků, zástupců města i biskupství obě vydaly svá tajemství. Celou akci by ale bylo možné připodobnit k cimrmanovskému prvku očekávání a prvku zklamání. Obě totiž obsahovaly artefakty z nepříliš vzdálené doby. Přesto bádání v archivech přineslo mnoho zajímavých informací. Chrám aktuálně prochází náročnou opravou krovu a střešní krytiny.
Dvě schrány tam podle dávného zvyku uložili předchozí generace jako vzkaz pro ty budoucí. Umísťovat na různá místa staveb „vzkazy" pro budoucí pokolení je dávný a rozšířený zvyk. Do schránek se obvykle vkládaly dokumenty, mince, dobové tisky nebo osobní vzkazy tehdejších stavitelů a duchovních, aby ti, kdo je jednou najdou, měli svědectví o době, v níž stavba vznikla či byla opravována. Právě takové schrány se našli při současné opravě sanktusové věžičky, která se tyčí nad hlavní lodí plzeňské katedrály.
„Měla jsem možnost mluvit s člověkem, který se na opravě věžičky podílel v 90. letech a schránu tam vkládal. Uváděl, že když tehdy opravovali katedrálu, tak v tomto sanktusníku našli prostřelenou schránku. Kvůli tomu do ní zateklo a obsah byl silně poškozený. Měli ho předat na Státní památkový úřad, což se nám zatím nepodařilo úplně dohledat. A tudíž je pro nás velkým překvapením, co v těch schránách bude,“ uvedla Iva Fictumová, vedoucí projektového oddělení na plzeňském biskupství.
Se zatajeným dechem všichni sledovali odpečetění obou schránek. První se podařilo otevřít poměrně rychle. Obsahovala pár drobných mincí, pohlednice i třeba leták „Gastronomické slavnosti Ex Plzeň ´91“. Nic příliš objevného – zkrátka artefakty z devadesátých let. Pozornost se proto upřela na zaoblenou a o poznání naditější schránku. I tady ale přišlo určité zklamání. Byly v ní především stočené noviny, které tehdy v Plzni vycházely.
„Očekávali jsme, že to bude z doby, která bude trošku průřezová. Ale dneska tady zazněla pro mě nová informace, že ta schránka byla poškozena střelbou z druhé světové války. Pravděpodobně to je důvod, proč tam ty původní věci nebylo možné vložit. Jsou tady tak věci opravdu jenom z roku 90. Ale i to je zajímavé,“ uvedl biskup Tomáš Holub.
Podle ředitele Západočeského muzea Jiřího Orny sice schránky neobsahovaly staré materiály, některé dokumenty ale už mohou být cenné. Třeba letáky z období sametové revoluce, zpravodaj Občanského fóra a podobně. Dokumenty teď historici prozkoumají.
V rámci rozsáhlé rekonstrukce tam samozřejmě vloží také svůj vzkaz budoucím generacím. Co přesně to bude ale zatím neví. „Byl bych velmi rád, kdybychom dokázali zmapovat historii, proto s muzeem a s Národním památkovým ústavem budeme hledat, jestli jsou někde pozůstatky toho, co tam bylo v minulosti, abychom tam dali linii toho, co tam bylo možná od začátku,“ prozradil biskup.
Letos v lednu biskupství oficiálně předalo stavbu odborné firmě, která se zaměřuje na krov a střešní břidlicovou krytinu. Pro chrám s nejvyšší kostelní věží v Česku to není první velká investice. Před pár lety prošel samotný interiér katedrály nákladnou rekonstrukcí za 100 milionů korun. Veřejnosti se po tříleté pauze otevřel v červnu 2021. Mnozí se proto ptali, proč se o havarijním stavu krovu a střešního pláště nevědělo dřív.
Středa, 1. července 2026, 16:45
Ostrý spor se rozhořel mezi Národním památkovým ústavem (NPÚ) a zástupci magistrátního odboru památkové péče. NPÚ ve svém stanovisku ostře kritizoval postup při úpravách historického náměstí Republiky v samotném srdci Plzně. Podle NPÚ jeho zástupci...
„Tohle je klasická situace, ve které se ukazuje, že jsme lidé žijící v čase. Kdyby v době, kdy se plánovala rekonstrukce vnitřku katedrály, existovala již možnost obhlédnout všechno drony, tak bychom to pravděpodobně dělali najednou. Ale protože v té době ještě dronová technika nebyla, tak to děláme na dvě části, protože ty drony přišly později,“ vysvětloval biskup.
Zakázku v soutěži vyhrála firma Konsit, která se dlouhodobě specializuje na obnovu historických a památkově chráněných objektů a má zkušenosti s obdobně náročnými projekty, mimo jiné s opravou střechy Baziliky svatého Petra a Pavla na pražském Vyšehradě. A shodou náhod je plocha střechy baziliky a plzeňské katedrály totožná.
„Tato střecha má přibližně 1600 metrů čtverečních v celém rozsahu, který děláme, což je vlastně kompletní rozsah střechy, pod kterou teď stojíme s výjimkou presbytáře, do kterého se nezasahuje,“ prozradila za zhotovitele Eliška Hánělová.
Pátek, 12. prosince 2025, 12:05
Žili na ulici a teď chrání jednu z nejcennějších památek v Plzni. Projekt strážců katedrály funguje bezmála rok a podle města i biskupství se velmi osvědčil. Pomáhá pořádku v chrámu i samotným lidem bez domova, kteří si takto i něco málo vydělají....
Současná břidlicová krytina pochází z 90. let a měla vydržet půl století. Namísto toho se už už drolí a odlamuje. Celá akce vyjde na 85 milionů korun a nemalou částí na ni přispějí také evropské fondy, které pokryjí částku 39 milionů korun. Třemi miliony se na obnově podílí i Plzeňský kraj. Spolupráci nyní přislíbilo i město. Podrobnosti ale zatím nezveřejnilo.
Zmíněné opravy jsou součástí projektu “Katedrála sv. Bartoloměje - srdce Plzeňské aglomerace“. Tato akce se ale nebude věnovat jen obměně krytiny. Biskupství se chce zaměřit i na moderní technologie a nabídnout návštěvníkům ojedinělý pohled na unikátní stavbu. „Díky inovativním digitálním prvkům si budou moci návštěvníci vybrat tematické prohlídkové okruhy a prostřednictvím svých mobilních zařízení se zapojit do interaktivních her a vzdělávacích aktivit,“ prozrazuje biskupství.
Při procházení katedrálou budou lidé například hledat vizuální prvky a pomocí fotoaparátu ve svém mobilu je skenovat. Vše pak „ožije“ díky rozšířené realitě, která přinese zájemcům nové informace.
Cíl tohoto záměru je prostý – zvýšit atraktivitu katedrály a umožnit lidem lépe porozumět jejímu historickému a duchovnímu významu. V neposlední řadě to také pomůže cestovnímu ruchu. Dalším unikátním prvkem bude možnost nahlédnout do samotného krovu katedrály prostřednictvím virtuální reality. „Jsme velmi rádi, že se tento prostor stane digitálním, protože tady bude možné se digitálně dívat na to, jakým způsobem se krov stavěl,“ uzavřel biskup.
Biskupství věří, že na podzim roku 2027 bude celá střecha hotová, včetně všech novinek.
Chceš mít přehled o tom, co se děje kolem tebe?
