Za nevyužitý, částečně památkově chráněný objekt, kde je jen paintballová střelnice, kraj nabídl podle odhadu znalce 140 milionů korun, což firma TWB Praha jako majitel předběžně akceptovala. Na konci července dostane kraj posudek investice od externí firmy a podle jeho výsledků se teprve rozhodne, zda lázně koupí, opraví a jestli tyto výdaje enormně nezatíží krajskou kasu.
Případnou koupi by muselo schválit zastupitelstvo, možná už v září. Opozice to považuje za nesmysl a populismus. Stav lázní se nelíbí mnohým Plzeňanům. Italové, kteří je koupili v roce 2007 za 24 milionů korun tam plánovali byty a hotel, ale nic nebudují. „Čekáme na výsledek analýzy, která by měla být hotová do konce července. Zatím nemáme informace, že by chtěli víc než 140 milionů korun. Cenu nerozporují a my jsme hlavně řekli, že víc nedáme," uvedl hejtman Rudolf Špoták (Piráti).
Neděle, 26. června 2022, 07:40
Tisíce lidí denně projdou budovou hlavního vlakového nádraží v Plzni, další tisíce míjí pěšky nebo v autech budovu synagogy na Klatovské třídě nebo množství výstavních měšťanských domů v centru. Všechny tyto stavby vybudoval slavný plzeňský stavitel...
Rozhodující podle něj bude, jestli audit řekne, zda může kraj převzít celou firmu TWB. „Potřebujeme si zajistit, že to bude úplně právně čisté," řekl. O koupi firmy včetně budovy lázní by pak musela rozhodnout rada a pak nejdříve 5. září zastupitelstvo.
„Posudek, takzvané due diligence, nám řekne, co by tam mohlo být, jak by to mělo fungovat, kolik by stál provoz a jestli to je rozumné," vysvětluje hejtman. Potřebné investice do oprav, vyčíslené před dvěma lety na 400 milionů korun, odhadl hrubě po zdražení cen materiálů a stavebních prací na 600 milionů korun, které by se podle něj daly sehnat, částečně z dotací. Podle Špotáka je výhodou, že se lázně dají opravovat po etapách, třeba šest let. Do konce volebního období kraje, do roku 2024, by se mohla stihnout hlavně demolice zadního traktu.
„Měl by tam být hlavně multifunkční sál, krajský dům, prostory pro kroužky Radovánku a dalších organizací, které pracují s dětmi a mládeží, výstava regionálního folkloru a další expozice," prozradil Špoták. Dále by sloužily pro společenské a kulturní akce, konference a reprezentaci. Kraji chybí prostory pro větší návštěvy a setkání. „Když přijímáme hokejisty, tak se musíme vtěsnat do sálu zastupitelstva. Něco půjde dělat v opravených Loosových interiérech, ale když přijde 50 lidí, tak se tam nevejdou," řekl.
Úterý, 19. července 2022, 12:01
V létě roku 1957 bylo v Rokycanech nezvykle rušno. Slavnostně se tam totiž otevírala nová nemocnice. Od tohoto okamžiku uplynulo letos už 65 let. Na svět přišlo v tomto zdravotnickém zařízení 41,5 tisíce dětí, lékaři tam provedli přes 181 tisíc...
Podle Pavla Karpíška, šéfa zastupitelského klubu ODS, jde o ekonomický nesmysl a populismus před komunálními volbami. Vedení kraje by mělo spíš řešit novostavbu své Západočeské galerie v Plzni, která je kompletně připravená a kam by se uložily velmi cenné sbírky obrazů z nevyhovujících depozitářů. Podle ekonomického náměstka hejtmana Romana Zarzyckého (ANO) se ale její náklady stále zvyšují a dnes přesahují 1,5 miliardy korun. To si kraj bez výrazné dotační podpory podle něj nemůže dovolit, protože by musel výrazně omezit všechny další výdaje. Vedení kraje ale stavbu nevzdává a bude dále jednat s ministerstvy financí a kultury.
Stavba významné budovy započala v roce 1926. Za návrhem stál architekt Bedřich Bendelmayer. Lázně se veřejnosti otevřely ještě před finálním dokončením. Návštěvníci mohli už v roce 1931 využívat sprchové, vanové a parní lázně. O rok později se otevřela i plovárna, kde se pořádaly plavecké kurzy. Posléze se zprovoznil také léčebný ústav s rašelinnými lázněmi, vodoléčbou elektroterapií, uhličitými a bylinnými lázněmi. Stavba byla dokončena v roce 1932.
Městské lázně ve 30. letech, zdroj: Archiv Majáku PlzněBudovu prosinci 1944 vážně poškodil americký nálet. Po válce se rekonstrukce chopil architekt Václav Neckář, který lázním vtisknul současnou podobu. „Architekt již neobnovil klasicizující sloupové průčelí a fasádu oprostil od přemíry dekoru. Na původní monumentalitu vstupní části architekt volně navázal uplatněním dvouramenného schodiště a nízkého portiku s masivními kamennými sloupy," popisuje Plzeňský architektonický manuál.
Během války byly lázně zasaženy americkým bombardováním, foto: Archiv Majáku PlzněPlzeňané lázně využívali až do roku 1993, kdy skončil jejich provoz. Od té doby chátrají. Jejich současný stav popsali pracovníci Národního památkového ústavu následovně: „Stavba je dlouhodobě bez údržby. Krytina dožívá a zejména v okapních partiích zatéká do objektu srážková voda. Lze předpokládat rozvoj biotických škůdců. Korunní římsa má na mnoha místech zcela opadané a degradované omítky, lokálně vidět praskliny zdiva a uchycenou náletovou zeleň. Nefunkční svody zapříčiňují degradaci přilehlých omítek a zdiva. Výplně otvorů lokálně chybí či trpí neúdržbou. Interiér je celkově zdevastovaný a poznamenaný projevy vandalismu. Budova dospěla do stavu, kdy je nutná její celková stavební obnova."
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
