Nad Plzní už září Obláček, jde o nástavbu hematologie ve fakultní nemocnici

S myšlenkou postavit nadstavbu, odkud budou pacienti s leukémií a jinými nemocemi krvetvorby při léčbě vidět celé panorama Plzně, přišel v roce 2010 tehdejší primář hematoonkologie a zakladatel Nadace pro transplantace kostní dřeně a později i ČNRDD Vladimír Koza. "Zavolal mi v deset hodin večer a říkal, že má takový nápad, ale že to strašně spěchá, že je to urgentní," vzpomněla dnes na počátek spolupráce Eva Jiřičná. Koza v roce 2012 zemřel a trvalo osm let, než se podařilo vyjednat se státem, aby mohla nestátní organizace stavět na státní nemocniční budově.

"Když jsem se tomu začal věnovat na začátku roku 2018, bylo to velmi složité. Byl to první projekt podobného typu a to naráželo na celou řadu bariér, na úřednický aparát a i na neochotu hledat nová inovativní řešení," řekl tehdejší ministr zdravotnictví a současný kandidát na ministra Adam Vojtěch (za ANO). Povolení stavět získal registr v roce 2020, stavět se začalo v roce 2022.

Na osmipatrovém nemocničním pavilonu B tak přibyla dvě patra, zvenku je zdobí velký, neonem osvícený symbol slunce, sluneční barvy od žluté po oranžovou se prolínají i interiéry. V devátém medicínském patře jsou ambulance a stacionář, jsou tam separátory na odběr kostní dřeně a krevních destiček a laboratoře, popsal primář hematoonkologie Pavel Jindra. V desátém patře sídlí Nadace pro transplantace kostní dřeně a ČNRDD, je tam konferenční a vzdělávací zázemí.

Spodní medicínské patro nadstavby, kde jsou ambulance, laboratoře, prostory pro dárce krevních destiček i kostní dřeně a další provozy, věnuje ČNRDD fakultní nemocnici, uvedl ředitel registru Daniel Pagáč.

Plzeňská hematoonkologie pečuje o pacienty z pěti krajů. Ambulancemi projdou ročně tisíce pacientů. "Jsme jedno z největších transplantačních center kostní dřeně v ČR. Ročně děláme alogenních transplantací, tedy těch od jiného dárce, kolem 40 až 50 a těch autologních, kdy si dávají pacienti vlastní krvetvorné buňky, děláme od 80 do 100," vyčíslil primář Pavel Jindra. Počet pacientů roste, plzeňské centrum na rozdíl od některých jiných center v Česku transplantuje kostní dřeň i starším, třeba sedmdesátiletým pacientům. Ještě zhruba před 30 lety byla hranice pro transplantaci dřeně kolem 40 až 45 let.

Lékaři a sestry oddělení také zajišťují pro ČNRDD odběry krvetvorných buněk od dobrovolných dárců pro pacienty z celého světa. "A těch jsme měli letos rekordní, přelomový rok. Máme jich v tuto dobu více než 80, předchozí léta jich bylo 70, 50, 60. Tím se řadíme k nejefektivnějším registrům světa v poměru odběrů k počtu dárců," řekl Jindra.

V novém medicínském patře zůstal stejný počet lůžek, zvýšil se počet ambulancí z pěti na sedm a ze sedmi na 14 míst stoupla kapacita stacionáře, kde nemusí být hospitalizovaní, ale například chemoterapii přijímají ambulantně. Zvedla se také kapacita separátoru, kde dosud zdravotníci mohli provést kolem 50 až 60 odběrů kostní dřeně za rok, nyní je to 80 až 90.