Víkend opět přinese tropické teploty. Podívejte se, kam se vydat na výlet a nespálit se

Městské podzemí i unikátní kaolinový důl

A nejprve zamíříme pod zem. Přímo pod západočeskou metropolí se nachází tříposchoďový labyrint chodeb, které se rozkládají na zhruba 13 kilometrech. Konstantní teplota je tam kolem 12 stupňů! Prohlídková trasa nabízí necelý kilometr a nabídne vhled do života našich předků. Vstup do podzemí najdete ve Veleslavínově ulici, v Pivovarské ulici. V souvislosti s tím, mohou zájemci vyrazit i na prohlídku pivovaru, kde se taktéž dostanou do ležáckých sklepů.

Na seznam kulturních památek Plzeňského kraje přibylo devět unikátních lokalit a stavení

Neděle, 28. ledna 2024, 18:15ZprávyZ kraje

Hlubinný důl, hospodářský dvůr nebo budova bývalé obecní školy. To je krátký výčet nových kulturních památek Plzeňského kraje. V loňském roce památkový fond nejvíce obohatilo severní Plzeňsko, kde přibylo pět z devíti ministerstvem prohlášených...

Bývalý kaolinový důl v Nevřeni kousek od Třemošné označují odborníci jako jednu z nejpozoruhodnějších památek v našem regionu. Těžba kaolinových arkóz tam byla zpočátku povrchová, později se přešlo k pracím takzvaně „na hlubinu“. Pod terénem se dochoval rozhlehlý, více než kilometr dlouhý komplex podzemních prostor se sítí vyrubaných štol a komor.

Celoročně se tam teplota pohybuje okolo 10 stupňů, takže na horko si zde určitě stěžovat nebudete. „Bavit vás bude určitě i samotný prostor dolů se svými až 12 metrů vysokými a osm metrů širokými chodbami často nesoucími známky dobývání horniny. Prohlídky se v létě konají v úterý, pátek a o víkendu s tím, že startují vždy ve 13, 14 a 15 hodin. Přenesou vás do historie tohoto místa a představí způsob práce zdejších lidí,“ uvádí informační centrum Visit Plzeň. Od návštěvnického centra je to k samotnému vstupu do podzemí zhruba 1,7 kilometru, proto si raději nechte časovou rezervu

Prameny na Roudné i naučná stezka kolem rybníků

Stinná oáza nedaleko centra města se nachází ve čtvrti Roudná. „V místě středověkého Kunčina hrádku, který je však již nenávratně pryč, pod dnešní Fakultní nemocnicí Lochotín vyvěrala ze země pitná voda, jež sloužila k napájení městského vodovodního systému až do počátku 20. století. A ano, i městským kašnám se dostávalo vody právě odsud,“ podotýká infocentrum. Na procházku se můžete vydat třeba směrem z kopce od kostela Všech svatých, či z autobusové zastávky Zadní Roudná. Přímo na místě je asi nejvýraznější Kunčin pramen, který však údajně hlídá bílá paní. Vodu z jejího pramene ale raději nepijte, není vhodná ke konzumaci.

Jediný přístupný důl na slídu v Česku vypadá jako z pohádkového světa, brzy otevře svou další část

Středa, 27. prosince 2023, 08:40ZprávyDomažlicko

Díky nadšencům ze spolku Domažlický dějepis se chodská metropole může pyšnit turistickým lákadlem v podobně dolu Na Kole, kde se v minulosti těžila slída. Důl je celoročně přístupný, prohlídky je nutné si předem rezervovat. Od ledna se navíc...

Bolevecké rybníky jsou nejoblíbenější rekreační lokalitou pro mnoho Plzeňanů. Letos se navíc mohou těšit na dostatek průzračné vody v Boleváku. Pokud by vás ale koupání omrzelo, můžete se vydat na Sigmondovu naučnou stezku s 15 zastaveními. Ideální je začít na konečné tramvaje č. 4, odkud se vydáte směrem k lesům.

Sigmondova stezka vede i k bývalé kolomazné peci ze začátku 19. století. Jedná se pravděpodobně i jediný dochovaný exemplář v Česku a vůbec nejzachovalejší kolomaznou pec ve střední Evropě.

„A hned druhé zastavení připomene význam zdejšího, dnes již zmizelého umu ledařství. Pro plzeňský pivovar se totiž bloky ledu získávaly právě na zdejších rybnících. Na cestě se však dočtete i o kriminálních činech minulosti, místní fauně a flóře a dva z rybniční soustavy Boleveckých rybníků, Kamenný a Šídlovský, poznáte rovnou osobně. Okružní trasu zakončíte v místě, odkud jste vyrazili, tedy na konečné páteřní tramvajové linky č. 4.,“ doplňuje íčko.

Vodní tunely u Ejpovic

Tak trochu tajemná výprava na vás čeká nedaleko Ejpovic u Plzně. Rozsáhlou vodní plochu zdejší přehrady, kde se můžete také vykoupat, nelze přehlédnout. Napájí jí však říčka Klabava, která se v minulosti stala tak trochu překážkou. Ve zdejším kraji se totiž ve 20. století těžila železná ruda, a právě Klabava stála rozvoji těžby v cestě.

Přistoupilo se tedy k výstavbě dvou tunelů odvádějících vodu dál od dolů, nicméně po ukončení těžby se vše vrátilo do původního stavu a tunely zůstaly opuštěné. „Dnes v nich najdeme malou vodní elektrárnu a zimoviště netopýrů, nicméně atmosféru mají skutečně nenapodobitelnou. Jen pozor, tunely jsou soukromým majetkem a přímo do nich se tak nedostanete. Jako cíl procházky po žluté turistické značce startující v Ejpovicích však poslouží velmi dobře,“ dodává infocentrum. Zajímavostí pak je, že vodní tunely se staly i jednou z lokací, kde se natáčel film Šarlatán s Ivanem Trojanem v hlavní roli.