Hlubinný důl, hospodářský dvůr nebo budova bývalé obecní školy. To je krátký výčet nových kulturních památek Plzeňského kraje. V loňském roce památkový fond nejvíce obohatilo severní Plzeňsko, kde přibylo pět z devíti ministerstvem prohlášených památek. Informoval o tom Národní památkový ústav (NPÚ).
Jako nejpozoruhodnější památku hodnotí odborníci bývalý kaolinový důl v Nevřeni. Těžba kaolinových arkóz tam byla zpočátku povrchová, později se přešlo k pracem takzvaně „na hlubinu“. Pod terénem se dochoval rozhlehlý, více než kilometr dlouhý komplex podzemních prostor se sítí vyrubaných štol a komor.
„Na povrchu se zachovaly stopy po povrchové těžbě a dalším zpracování vytěžené suroviny. Důlní dílo je v dobrém technickém stavu a prostřednictvím prohlídkového okruhu je přístupné široké veřejnosti. Celek představuje unikátní doklad těžby kaolinu ve druhé polovině 19. století,“ uvedli památkáři z plzeňského Územního odborného pracoviště NPÚ.
Čtvrtek, 2. července 2020, 19:00
Desetiletí lákal dobrodruhy, kteří se sem tajně vydávali na průzkumy. Dnes je už přístupný veřejnosti, a to jako jediný hlubinný kaolinový důl v republice. Do Nevřeně na severním Plzeňku jezdí i filmaři, kteří magické místo přeměnili na peklo v...
Ministerstvo kultury v loňském roce prohlásilo památkou i zhruba šest metrů vysoký kříž s vyřezávaným Ježíšem v životní velikosti. Lidé ho mohou najít v obci Hrad Nečtiny nad rybníkem Baba. Podle historiků je vznik kříže datován na sklonek roku 1888 a je v našem kraji zcela ojedinělý.
Další památkou je venkovská usedlost čp. 41 a 3 Lochousicích. Stavení doplňuje dvojice zděných bran. Svou stávající podobu získaly objekty v mezidobí od druhé poloviny 19. století do počátku 20. století. „Obytné stavení a chlévy nebyly nijak stavebně upravovány zhruba od konce druhé světové války. Tím byla umožněna konzervace podoby bytu a hospodářské části ve stavu, do jakého dospěla přirozenou cestou někdy v první třetině 20. století,“ popisují odborníci.
Takto nenarušená podoba bytu a hospodářské části je podle nich naprosto výjimečná a mezi ostatními památkově chráněnými usedlostmi v obci, která je vesnickou památkovou zónou, nemá srovnání.
Mladší, ale neméně hodnotnou památkou je budova bývalé obecné školy čp. 35 v obci Planá u Hromnice. Autorem jejího návrhu je významný plzeňský architekt Hanuš Zápal. Který je mimo jiné také autorem budovy pedagogické fakulty v Plzni, která má projít náročnou rekonstrukcí.
Neděle, 24. prosince 2023, 14:32
Do rekonstrukce budovy Fakulty pedagogické na Chodském náměstí 1 se může pustit Západočeská univerzita v Plzni (ZČU). Získalo totiž dotaci od ministerstva školství. Důležitá proměna má budovu zmodernizovat a přizpůsobit současným požadavkům....
Poslední novou památkou ze severního Plzeňska je stodola u domu čp. 15 v obci Rybnice. „Celoroubená stavba byla dendrochronologickou analýzou datována do sedmdesátých let 19. století. Má dochované veškeré stavební konstrukce včetně specifických detailů a prvků i celkovou dispozici,“ popisuje NPÚ. Jedná se tak o jeden z posledních dokladů historické roubené stodoly v obci.
Další stodola, která přibyla mezi kulturní památky, se nachází na Tachovsku v obci Horní Jadruž. Původní stodola vznikla již v šedesátých letech 17. století, velká přestavba proběhla těsně po roce 1900. „Jedná se o jeden z posledních dokladů místně tradičního objektu tohoto typu v obci – ve vsi chráněné jako památková zóna se stodoly u jednotlivých usedlostí buď nedochovaly vůbec, nebo jde o typově odlišné zděné stavby,“ uvedli historici.
I další nová památka zemědělského charakteru se nachází na Tachovsku. Prohlášeny tam byly nejhodnotnější budovy turisticky hojně vyhledávaného hospodářského dvora Krasíkov. Jsou jimi sladovna, sýpky a stodola.
„V okrese Klatovy přibyla výjimečně jen jedna nová kulturní památka. Je jí patrový městský dům čp. 36 ve Fügnerově ulici v Kašperských Horách. Původem zřejmě barokní objekt, přestavěný někdy v průběhu 19. století, si z velké části zachoval autentickou barokní podobu. V průčelí má dochovaný původní portál se slohovými dřevěnými dveřmi,“ stojí na webu památkového ústavu.
Pátek, 8. prosince 2023, 10:45
Renesanční klenot v podobě plzeňské radnice na náměstí Republiky se stal národní kulturní památkou. Objekt byl postaven podle plánů italského stavitele Giovanniho de Statia v letech 1554 až 1559 a šlo o jednu z prvních renesančních radnic v českých...
Velmi ojedinělým přírůstkem do souboru nových památek je socha sv. Jana Nepomuckého v Semněvicích na Domažlicku. Autorem pozdně barokního sochařského díla, datovaného nápisem na soklu do roku 1747, je Karel Legát z Plzně. I přes havarijní stav díla a jen částečné dochování historického oplocení se jedná o mimořádně kvalitní barokní soubor, který nemá svým řešením v rámci Plzeňského kraje obdoby.
Plzeňský kraj se může pyšnit i dvěma novými národními kulturními památkami. „Status národní kulturní památky získaly s účinností od 1. července 2024 dosavadní kulturní památky zámek v Poběžovicích a plzeňská radnice,“ dodávají památkáři.
Foto Centrum Caolinum Nevřeň, NPÚ | Zdroj Národní památkový ústav
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
