středa 28. září 2022 Václav

Vznik průmyslového parku v Líních u Plzně budí velké emoce a rozdmýchává spor mezi krajem a obcemi

, aktualizováno 29. července 2022, 11:45

Starostům obcí i místním obyvatelům se nelíbí přístup Plzeňského kraje ohledně plánované výstavby podnikatelského parku Plzeň-Líně. Podle jejich slov je kraj obešel a jednal za jejich zády. Rozhořeni jsou také provozovatelé aeroklubů, podle kterých je plán na případné zrušení letiště naprosto nesmyslný. Majitelem je ministerstvo obrany, které by pozemky mělo převést na Plzeňský kraj. Na místě by mohla vzniknout továrna na výrobu baterií do elektromobilů.

Majitelem pozemků je ministerstvo obrany, které by je mělo převést na Plzeňský kraj. Krajský úřad by se posléze měl stát koordinátorem a zřizovatelem parku.

„Jsme velice znepokojeni tím, jak vedení kraje nesplnilo svůj slib informovat nás o všem zásadním. Kraj s námi vždy hovořil výhradně o "pouze" částečném využití areálu letiště, ani nám nedal vědět, že usnesení vlády počítá s úplně celým areálem, což dramaticky zvyšuje ohrožení velkým počtem agenturních zaměstnanců,“ neskrývá své rozhořčení starosta Dobřan Martin Sobotka (Aktivní Dobřany). Spolu s vedením dalších obcí, na jejichž katastrech se letiště nachází, poslal vedení kraje protestní dopis.

„Za naprosto nepřijatelný považujeme nápad, že kraj sám vybuduje ubytovací kapacity pro tisíce zaměstnanců zóny v těsné blízkosti obcí mikroregionu. Buď to bude gigaubytovna, která zničí sociální klima široko daleko. Nebo na samotě u lesa vznikne kompletní nové město, do kterého se bude jezdit krkolomně přes Lhotu? Obojí je peklo pro širší okolí. A přitom je to černé na bílém, jako oficiální připomínka k vládnímu materiálu,“ uvádí Sobotka.

Vláda dala zelenou přípravě a výstavbě podnikatelského parku v Líních u Plzně, zájem má německá automobilka

Záložní armádní letiště poblíž dálnice D5 je podle ministerstva průmyslu a obchodu minimálně využívané a poskytuje pozemky pro nové investory. Jedním z nejvíce skloňovaných je automobilka Volkswagen, která má zájem o zbudování takzvané...

Za prvé bych chtěl upozornit, že tento dokument je usnesením Vlády České republiky. Vláda ČR je ten hlavní partner a tím, kdo si určil tento brownfield za svůj strategický. Plzeňský kraj byl pouze k těmto jednáním přizván," řekl hejtman Rudolf Špoták (Piráti) redakci Plzeňské Drbny. V předchozích sděleních kraj uvedl, že automobilka počítá s investicí až 120 miliard korun a zaměstnala by až 4 500 lidí.

Špoták stručně pro Českou televizi taktéž uvedl: „Měly by tam být bytové jednotky, obchody a tak dále, abychom vyřešili i ubytování zaměstnanců, kteří tam budou pracovat,“ řekl v reportáži. Zeptali jsme se tedy na to, zda toto sdělení platí i v případě, že německá společnost Volkswagen v Líních vůbec nebude. „Je to jedna z variant. Pokud si nevybere německá firma tuto lokalitu, tak se samozřejmě bude pracovat na této lokalitě jako na průmyslové zóně," ozřejmil hejtman.

Obec nic netuší

„Informována nebyla ani obec, na jejímž území má krajské sídliště vyrůst. Od začátku říkáme, že to jediné, co by mohlo být možná na nápadu na gigafactory zajímavé, by bylo, pokud by to byl jediný a poslední investor v oblasti. Zbytek prostoru by zůstal bez průmyslu. Návrh na úplné zastavění je naprosto proti zájmům území. Těžko pak věřit i ostatním avizovaným výhodám,“ podotýká Sobotka.

Lidé z okolních obcí se nebojí jen přívalu agenturních pracovníků. Mnohdy se také skloňuje samotná ekologická zátěž v případě obrovské továrny na výrobu baterií do elektroaut. Hejtman už dříve zmínil, že si německý gigant vybírá mezi Českem, Maďarskem a Polskem a fabriku tak u nás vůbec nemusí postavit. Následná zaslaná tisková zpráva ministerstva ovšem z poloviny svého obsahu vyzdvihuje důležitost a přínosy automobilového průmyslu.

„Jde tu mnohem o víc."

„Obrovským PR faulem je to, že se vede debata Gigafactory, což není vůbec pravda. Unesení vlády jde daleko dál. Zastavět se má celé letiště 398 hektarů, oproti Gigafactory se 180 hektary. Padá tím i strop na počet zaměstnanců. Původní verze počítala s tím, že se to prodá každému na cokoliv. Světlou stránkou usnesení je fakt, že na základě připomínek ministerstva financí se to bude smět prodat jen na pokročilé technologické věci, ale to je asi slabá pojistka. Jednou to bude patřit kraji a ten třeba nic jiného než montovnu nesežene. Neskákejte na lep s Gifgafactory, jde tu o víc," upozorňuje Sobotka.

Nejrušnější letiště v Plzeňském kraji

Ministerstvo průmyslu a obchodu v tiskové zprávě taktéž uvedlo: „Cílem projektu je revitalizovat jen minimálně využívané letiště.“ Toto vyjádření zvedlo ze židle především místní piloty provozovatele aeroklubů. „Tvrzení, že 400 hektarů areálu Letiště Plzeň – Líně je nevyužitých, se nezakládá na pravdě. Dle našeho názoru předkládací zpráva úmyslně zamlčuje probíhající letecký provoz se zhruba 50 místními letadly a zajišťováním provozu cizích letadel,“ uvedl předseda Aviatické sdružení Bohemia Dušan Skála.

Podle našich informací evidovalo letiště za loňský rok 19 563 pohybů jak vnitrostátních, tak i mezinárodních. Což je téměř stejné jako množství vzletů a přistání na mezinárodním letišti v Ostravě. V Líních funguje pět leteckých škol, geodetická společnost zajišťující letecké fotografování i třeba oblíbené letecké muzeum s aktivním provozem historických letadel, kam chodí na exkurze i školy.

Hangár s historickými skvosty se otevřel veřejnosti, parkuje tam i legendární Spitfire

Koronavirus jim zhatil spoustu jarních akcí, včetně leteckého dne. Proto se Hangár 3 v Líních otevřel veřejnosti až nyní, a to rovnou dva víkendy po sobě. Zájemců o historická letadla není zrovna málo, přijde jich sem kolem tisícovky denně. V...

Celkem v areálu působí zhruba 70 dalších neleteckých subjektů. Všechny do jednoho spojuje fakt, že neměli tušení, že kraj zřejmě plánuje letiště úplně zrušit. Přitom ještě v roce 2015 tehdejší náměstek hejtmana Ivo Grüner (ČSSD) ubezpečoval, že chce kraj letiště udržet. Že jsou informace opět opačné, dokládá včerejší zpráva ministerstva průmyslu a obchodu: „Příprava počítá s demolicí veškeré letištní infrastruktury a přípravou zóny o celkové maximální rozloze až 391 hektarů.“

Letiště Plzeň-Líně bylo založeno v roce 1952 jako vojenské letiště a je neodmyslitelně spjato s 5. stíhacím plukem, který vznikl už v roce 1945. Jeho piloti létali v Británii na Spitfirech. Pluk poté působil v Plané u Českých Budějovic a posléze na letišti Plzeň-Bory, které později ustoupilo průmyslové zóně. Piloti tak našli zázemí právě v Líních, kde létali na několika typech letounů MiG. Od roku 1996 je letiště veřejné.

Osud letiště ale ještě není zcela zpečetěn. Ministerstvo obrany totiž na náš dotaz uvedlo, že vláda ještě nic neschválila a celou věc ještě budou posuzovat a poté rozhodnou, jestli si letiště ponechají nebo nikoli. 

Aviatické sdružení taktéž upozorňuje, že z fungujícího letiště mohou budoucí investoři jedině těžit. „Aviatické sdružení Bohemia považuje zrušení provozu a likvidaci mezinárodního letiště Plzeň-Líně za kontraproduktivní. Jsme přesvědčeni, že souběžná existence podnikatelského parku a kvalitního letiště je možná do budoucna vysoce výhodná pro všechny zainteresované strany,“ zdůraznil Skála.

Co bude s leteckými záchranáři?

Mnoho otazníků se vznáší i nad působením letecké záchranky, která jen v roce 2021 absolvovala 644 vzletů. Jednou se o hovořilo o tom, že náklady na zbudování průmyslového parku počítají s jejím přesunem. Jindy zase zaznělo, že Volkswagen přislíbil, že by záchranáře v areálu ponechal. 

Pomoc přichází z nebe, armádní letečtí záchranáři z Líní ročně ošetří a převezou stovky pacientů

Stovky vzletů absolvují každý rok posádky Letecké záchranné služby (LZS) Armády ČR v Líních u Plzně, které zajišťují tuto službu pro Plzeňský a Karlovarský kraj. Do nemocnic přepraví vrtulník s volacím znakem Kryštof 07 stovky pacientů. Z deseti...

„Málokdo si uvědomuje, že máme na starosti Plzeňský i Karlovarský kraj. Máme vrtulník, který může převážet dva pacienty najednou, což žádný jiný vrtulník v Česku nemůže. Lítáme skoro za každého počasí. Máme velmi dobře vycvičené piloty a výborný zdravotnický personál, který funguje non stop. Neplníme jen úkoly pro IZS, ale zajišťujeme i přesuny zraněných vojáků ze zahraničních misí. Máme zde výcvikové středisko,“ vyjmenovala mluvčí línských záchranářů Jolana Číhová.

Ačkoli se téma budoucnosti záchranky nejvíce dotýká jich samotných, nemohou se k situaci vyjadřovat. „Je plánováno, že v případě průmyslové zóny by nadále Letecká záchranná služba Armády ČR byla součástí tohoto areálu. Byla to jedna z podmínek ministerstva obrany, pokud dá toto letiště k dispozici,“ dodal hejtman.

Hodnocení článku je 82 %. Ohodnoť článek i Ty!

Autoři | Foto Classic Trainers

Štítky Volkswagen, automobilka, průmysl, Plzeňský kraj, letiště Líně, elektroautomobil, pracovní místa, hejtman Rudolf Špoták, Martin Sobotka, letiště Líně

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.