Čeští pěstitelé chmele spolu s pivovary letos očekávají rekordní úrodu. Měla by přesáhnout hranici 8 tisíc tun suchého chmele, což se v ČR naposledy sklidilo v roce 1996, kdy byla podstatně vyšší výměra chmelnic. Letos na tom má hlavní podíl počasí, řekl šéf představenstva Chmelařství družstva Žatec Zdeněk Rosa. Nadprůměrnou sklizeň potvrdili také Jiří Smetana, místopředseda představenstva žatecké firmy Arix, která obchoduje s českým chmelem, a Ivan Tučník z Plzeňského Prazdroje.
„Nebyly tolik tropické dny a v létě se hlavně střídaly deště a teplá období. Ideálnější to nemohl být. Vypadá to, že bude rekordně dobrá sklizeň za posledních několik desítek let, jak v produkci, tak v kvalitě," zhodnitil Smetana. Vysoce nadstandardní je podle něj obsah alfa hořkých kyselin, zhruba čtyři procenta, přitom dlouhodobý průměr je asi 3,2. Letošní výnosy z "nejslavnějšího" žateckého poloraného červeňáku odhaduje mezi 15 až 16 metrickými centy na hektar.
„To je také obří výnos, dlouhodobý průměr je kolem 11 metráků," uvedl. Žatecký červeňák se pěstuje na více než 80 procentech ploch v ČR a používá se pro výrobu ležáku plzeňského typu.
Středa, 20. října 2021, 18:30
Pěstování českého chmele v posledních letech výrazně ovlivňují změny klimatu, výkyvy počasí a zejména nepředvídatelné srážky. Vyřešit tyto problémy by měl projekt nazvaný PRO CHMEL. Ten propojil experty z celého světa a za pomoci nejmodernějších...
Podle Rosy v posledních deseti letech produkce chmele každoročně výrazně kolísá vlivem nestálosti počasí a nedostatku vody. V roce 2012 české chmelnice třeba vyprodukovaly jen 4300 tun, o čtyři roky později přes 7700 tun, přitom výměra se změnila jen o 8,5 procenta. Chmelaři museli v poslední dekádě některé plochy kvůli klesající hladině spodních vod opustit. Loňské a letošní místní přívalové deště hodnotí jako spíš škodlivé. „Voda může mechanicky poškodit rostlinu, nestačí se vsáknout a odteče," řekl.
ČR patří mezi světové lídry v produkci chmele, který pěstuje na 5000 hektarech. V posledních letech poptávka převyšovala nabídku, pěstitelé proto měli snahy zvětšovat plochy. Naráželi na vlastnictví půdy a problém získat další půdu pro chmelnice, uvedl.
„Letošní sklizeň byla dlouhodobě nadprůměrná. Ale chmelaři bojují s výkyvy počasí a na tyto výnosy se nemůžeme dlouhodobě spoléhat. Když se podíváme na posledních deset let, tak jsme měli nejlepší sklizeň za poslední století a nejhorší sklizeň za poslední století v průběhu několika málo let," shrnul Tučník. Prazdroj s Microsoftem proto teď zahájily vývoj softwaru k efektivnímu zavlažování chmelnic na Žatecku, kde mnohde voda nestačí. Má pomoci plánovat a předvídat kvalitu a výnosy.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
