Obří půllitr z květin o rozměru 60 metrů, vyrostl na jedné chmelnici na Žatecku a stal se symbolem nového projektu Plzeňského Prazdroje s názvem Kytky pro chmel. Ten představuje návrat k tradičním principům regenerativního zemědělství. Cílem je snížit vliv klimatické změny na růst chmele a zachovat tak kvalitu i vypěstované množství této tradiční suroviny pro výrobu piva. Na deseti chmelnicích proto neroste jen chmel, ale i další kvetoucí barevné rostliny.

Neobvyklé chování chmelových rostlin výrazně ovlivnilo letošní velmi nevydařenou chmelařskou sezónu. Rostlinám vadily extrémní výkyvy počasí v letních měsících, kdy se střídaly dlouhé vlny veder a sucha a krátké intenzivní deště. Jde o zjištění unikátního projektu PRO CHMEL, který inicioval Plzeňský Prazdroj spolu s Microsoftem a dalšími technologickými firmami.

Pivovar Plzeňský Prazdroj odstartoval na šesti farmách na Žatecku projekt PRO CHMEL, jehož cílem je pomoci zemědělcům zachovat kvalitu i množství tuzemského chmele. Právě chmel v Česku v posledních letech negativně ovlivňují změny klimatu. Projekt bude během celého příštího roku zkoumat vliv počasí na pěstování chmele a přinese chmelařům aplikaci, která přispěje k efektivnějšímu zavlažování chmelnic i šetření s nedostatkovou vodou.

Čeští pěstitelé chmele spolu s pivovary letos očekávají rekordní úrodu. Měla by přesáhnout hranici 8 tisíc tun suchého chmele, což se v ČR naposledy sklidilo v roce 1996, kdy byla podstatně vyšší výměra chmelnic. Letos na tom má hlavní podíl počasí, řekl šéf představenstva Chmelařství družstva Žatec Zdeněk Rosa. Nadprůměrnou sklizeň potvrdili také Jiří Smetana, místopředseda představenstva žatecké firmy Arix, která obchoduje s českým chmelem, a Ivan Tučník z Plzeňského Prazdroje.

Pěstování českého chmele v posledních letech výrazně ovlivňují změny klimatu, výkyvy počasí a zejména nepředvídatelné srážky. Vyřešit tyto problémy by měl projekt nazvaný PRO CHMEL. Ten propojil experty z celého světa a za pomoci nejmodernějších technologií pomůže pěstitelům k efektivnějšímu zavlažování chmelnic. Hlavním cílem je zachovat český chmel v dostatečném množství a kvalitě i do budoucna. Na projektu spolupracují společnosti Plzeňský Prazdroj, Asahi, Microsoft a Agritecture s pěstiteli ze žatecké chmelařské oblasti.