Říká se, že co Čech, to pivní znalec. Ve skutečnosti ale téměř tři čtvrtiny lidí nevědí, z čeho se vyrábí ležák, který nás proslavil po celém světě. Podle průzkumu pro Plzeňský Prazdroj lidé tápou také v délce výroby piva. Že celý proces od zasetí ječmene až po načepovaný půllitr trvá zhruba tři čtvrtě roku, správně uvedla jen necelá pětina respondentů. Přitom téměř 60 procent lidí tvrdí, že je zajímá, jak a z čeho se vaří pivo, které pijí.

I když se Češi považují za pivní odborníky, málokdo z nich by správně tipnul přesnou délku výroby piva. Překvapivě to není několik týdnů, ale zhruba tři čtvrtě roku. Plzeňský Prazdroj nyní představuje v přímém přenosu komplexní proces výroby piva od začátku jarních prací na polích s ječmenem a chmelem až k načepovanému půllitru.

Sládci z Budvaru a minipivovaru Mazák spojili své síly a díky jejich spolupráci vznikla poslední letošní limitka. Pivo ve stylu Single Hop APA nese neobvyklý název A.P.A. HBC 1019 a jeho recept je postaven na jediném druhu experimentálního chmele. Zaujme svým výrazným aroma, krásnou barvou a potěší skvělou pitelností.

Klimatické změny se už i v našich zeměpisných šířkách negativně projevují na výnosu a kvalitě chmele. Chmelaři na to reagují šlechtěním nových chmelových odrůd, které vykazují lepší toleranci vůči suchu a vyšší teplotám. Z jedné z nich – odrůdy Saaz Shine z produkce Chmelařského institutu v Žatci – se již vaří pivo i ve Svijanech. Novinku v podobě letního single hop piva s názvem Shine po loňských testech na Slovensku uvádí Pivovar Svijany v květnu v sudech a plechovkách i na český trh. 

Dva pivovary, jedno pivo. Budvar pokračuje v úspěšné spolupráci s českými minipivovary. Tentokrát spojil své síly s minipivovarem Antoš a společně uvařili limitovanou edici piva ve stylu Cold IPA, které příhodně pojmenovali Cold But Bold. Limitka je k dostání ve vybraných podnicích a na prodejnách Globus, Terno České Budějovice a rohlik.cz.

Neobvyklé chování chmelových rostlin výrazně ovlivnilo letošní velmi nevydařenou chmelařskou sezónu. Rostlinám vadily extrémní výkyvy počasí v letních měsících, kdy se střídaly dlouhé vlny veder a sucha a krátké intenzivní deště. Jde o zjištění unikátního projektu PRO CHMEL, který inicioval Plzeňský Prazdroj spolu s Microsoftem a dalšími technologickými firmami.

Pivovar Plzeňský Prazdroj odstartoval na šesti farmách na Žatecku projekt PRO CHMEL, jehož cílem je pomoci zemědělcům zachovat kvalitu i množství tuzemského chmele. Právě chmel v Česku v posledních letech negativně ovlivňují změny klimatu. Projekt bude během celého příštího roku zkoumat vliv počasí na pěstování chmele a přinese chmelařům aplikaci, která přispěje k efektivnějšímu zavlažování chmelnic i šetření s nedostatkovou vodou.

Čeští pěstitelé chmele spolu s pivovary letos očekávají rekordní úrodu. Měla by přesáhnout hranici 8 tisíc tun suchého chmele, což se v ČR naposledy sklidilo v roce 1996, kdy byla podstatně vyšší výměra chmelnic. Letos na tom má hlavní podíl počasí, řekl šéf představenstva Chmelařství družstva Žatec Zdeněk Rosa. Nadprůměrnou sklizeň potvrdili také Jiří Smetana, místopředseda představenstva žatecké firmy Arix, která obchoduje s českým chmelem, a Ivan Tučník z Plzeňského Prazdroje.

Pěstování českého chmele v posledních letech výrazně ovlivňují změny klimatu, výkyvy počasí a zejména nepředvídatelné srážky. Vyřešit tyto problémy by měl projekt nazvaný PRO CHMEL. Ten propojil experty z celého světa a za pomoci nejmodernějších technologií pomůže pěstitelům k efektivnějšímu zavlažování chmelnic. Hlavním cílem je zachovat český chmel v dostatečném množství a kvalitě i do budoucna. Na projektu spolupracují společnosti Plzeňský Prazdroj, Asahi, Microsoft a Agritecture s pěstiteli ze žatecké chmelařské oblasti.

Na konci prázdnin proběhla tradiční sklizeň žateckého chmele. Chmele, který pro výrobu piva používá také národní pivovar Budějovický Budvar. Jak letošní úroda dopadla? Podle čeho se pozná, že je sklizený chmel kvalitní, a proč používá Budvar zrovna ten Žatce? Na to jsme se zeptali vrchního sládka pivovaru Adama Brože.