Sobota 20. 6. 2026 | Svátek má Květa
Dnes, 11:02
Říká se, že co Čech, to pivní znalec. Ve skutečnosti ale téměř tři čtvrtiny lidí nevědí, z čeho se vyrábí ležák, který nás proslavil po celém světě. Podle průzkumu pro Plzeňský Prazdroj lidé tápou také v délce výroby piva. Že celý proces od zasetí ječmene až po načepovaný půllitr trvá zhruba tři čtvrtě roku, správně uvedla jen necelá pětina respondentů. Přitom téměř 60 procent lidí tvrdí, že je zajímá, jak a z čeho se vaří pivo, které pijí.
Překvapivě jen málo Čechů umí bezchybně vyjmenovat všechny klíčové suroviny pro výrobu českého ležáku. Slad z ječmene, chmel, vodu a pivovarské kvasinky dokázalo v aktuálním průzkumu správně vyjmenovat jen necelých 28 procent respondentů. Přibližně 64 procent lidí dovedlo jmenovat alespoň tři suroviny a naopak šest procent účastníků průzkumu si nevybavilo ani jednu. Nejčastěji si dotazovaní spojují pivo s chmelem, který jmenovali v 89 procentech případů. Naopak na kvasinky si vzpomnělo jen necelých 41 procent dotázaných.
„Pivo je přírodní nápoj a český ležák se vaří tradičně ze tří základních surovin, tedy z vody, ječmenného sladu a chmele. Důležitou součástí výroby piva jsou ale i kvasinky, které hrají zásadní roli při přeměně sacharidů na etanol a oxid uhličitý. Podílejí se i na vůni piva. Sacharidy získáváme v procesu vaření z ječmenného sladu, který určuje barvu, vůni, plnost, ale i hlavní chuťový profil piva. Hořkost a chmelové aroma piva se dotvářejí přidáním chmele,“ vysvětluje význam surovin emeritní vrchní sládek Plzeňského Prazdroje Václav Berka.
Češi si v průzkumu nebyli jistí ani v určení délky celého výrobního procesu piva. Jen 18 procent respondentů vědělo, že od semínka ječmene po stočené pivo trvá celý proces zhruba tři čtvrtě roku. Příběh každého půllitru totiž začíná brzy na jaře, kdy se seje sladovnický ječmen a raší chmel. Končí až na podzim po sklizni surovin, kdy ležák uvařený z aktuální úrody dozrává v tancích a následně se stáčí do sudů, lahví nebo plechovek. Necelých 70 procent lidí celý proces výroby piva odhadlo na tři měsíce a 14 procent se domnívá, že pivo lze kompletně vyrobit za pouhý týden.
Velké mýty panují mezi Čechy i o samotném vaření ležáku. Že na to sládci v pivovaru potřebují alespoň čtyři a více týdnů, odpovědělo správně necelých 30 procent účastníků průzkumu. Naopak 37 procent dotazovaných se domnívá, že se to dá stihnout za dva týdny. „Za tak krátkou dobu ležák rozhodně nevznikne. V případě českého ležáku trvá jen jeho kvašení zhruba 10 až 12 dní a dalších několik týdnů pivo zraje. A když k tomu přičteme dlouhé měsíce, které musí ječmen a chmel ještě předtím strávit na polích, vyjde nám z toho zhruba 280 dní dlouhý proces. Pivo je zkrátka nápoj, který nejde uspěchat ani zrychlit,“ upřesňuje Václav Berka.
Pivní Slow TV ukazuje cestu piva
Doplnit znalosti Čechů o pivu chce osvětový projekt Prazdroje s názvem „Pivo neuspěcháš – 280 dní piva“. Zapojili se do něj zemědělci i pivovarníci. Na stránkách jaksevaripivo.cz už od března probíhá přímý přenos z chmelnice a pole s ječmenem, který sleduje celou zhruba tři čtvrtě roku dlouhou cestu piva a skončí až podzimním vařením ležáku v plzeňském pivovaru.
„Diváci už viděli třeba drátkování a zavádění chmele, růst ječmene, občas srnku nebo traktor. První pivní Slow TV má za sebou už více než 100 dní. A ještě skoro dvakrát tolik je před námi. Právě dlouhý čas, který výroba ležáku zabere, Češi hodně podceňují. Je ale překvapivé, že také váhají, když se zeptáte, z jakých surovin se pivo vyrábí. Věřím, že náš projekt názorně ukáže, že výroba českého národního nápoje je složitý, komplexní a dlouhodobý proces,“ uvádí Václav Berka.
Průzkum zjišťoval také povědomí lidí o tom, kolik piva se do Česka dováží. Správnou odpověď, tedy pouhá dvě procenta, znalo jen 38 procent lidí. Téměř dvě třetiny dotázaných se domnívají, že importované pivo tvoří více než devět procent tuzemské spotřeby. Je ale vidět, že ačkoliv mají Češi ve znalostech o českém pivu mezery, své pivo milují.
Chceš mít přehled o tom, co se děje kolem tebe?
