Ocelovou Věž pro Jana Palacha vztyčil v Klatovech známý sochař Václav Fiala
Na místě, kde v Klatovech jen krátkou dobu stála za minulého režimu socha komunistického prezidenta Antonína Zápotockého, vztyčil dnes místní sochař Václav Fiala sedmimetrovou abstraktní sochu na počest Jana Palacha. Ocelové dílo začal známý sochař symbolicky tvořit před dvěma lety v den 30. výročí upálení Jana Palacha. Po dokončení socha putovala po Austrálii jako součást výstavy k výročí sametové revoluce a teď se vrátila do města, kde vznikla.
„Všechna muzea i galerie jsou už rok zavřená, veškeré umělecké akce zrušeny. Veřejný prostor, pokud nenastane úplný zákaz vycházení je jedinou platformou, jak výtvarné dílo prezentovat. Z putování po Austrálii se mi vrátila Věž pro Jana Palacha. Vztyčili jsme ji proto na žulovém prostranství na Rybníčkách. Každý svoji úctu k obdivovaným osobnostem vyjadřuje jinak, já to dělám takhle. A v 19.00 hodin tam tiše postojím,“ uvedl ke svému uměleckému počinu Václav Fiala. Postavit a ukotvit dílo na místě pomocí autojeřábu byla pak otázka jedné hodiny.
Umělec je autorem celé řady dřevěných, železných i kamenných soch, pamětních desek či fontán ve veřejném prostoru. Řada z nich se nachází právě v Klatovech, kde žije a tvoří. Na Věž pro Jana Palacha použil Fiala ocelové části z vyřazeného jeřábu a vznikla tak asi dvoutunová žlutá konstrukce tyčící se k nebi. „Lidé se domnívají, že když je to socha pro Jana Palacha, že tam musí být nějaké plameny nebo kříž. Já tak nepřemýšlím, taky nejde o pomník, ale o volnou práci,“ uvedl sochař.
Když se socha stěhovala na výstavu do australského Sydney, dozvěděl se její autor, že by mohly být s jejím vystavením problémy kvůli její výšce. Měří totiž 7,2 metru a v Sydney platí pravidlo, že se tam smí stavět jen šestimetrové sochy. Pomohla však náhoda. Předtím, než tam dílo doplulo se v Austrálii konaly volby. A nová starostka vydala pro sochu zvláštní povolení. Poprvé stála na kraji útesu nad oceánem. Později se přestěhovala ještě na pláž u města Perth, kde stála na úzkém kamenném mysu zasahujícím hluboko do moře. Jak dlouho teď dílo zůstane v Klatovech není zatím jasné.
Student Jan Palach se zapálil 16. ledna 1969 na Václavském náměstí na protest proti rezignaci lidí na vývoj společnosti po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968. S rozsáhlými popáleninami byl převezen do nemocnice, kde 19. ledna zemřel.
Ve skupině na sociální síti, kam chodí obyvatelé Klatov, vyvolala instalace sochy odmítavé reakce a mnohdy i posměšné komentáře. Našlo se o všem i několik občanů města, kteří uvedé dílo a další tvorbu Václava Fialy hájili.
