Dnes, 09:01
Přesně před sto lety se světu představil prostořeký Hurvínek. Stalo se tak 2. května roku 1926 na jevišti loutkového divadla v Plzni. Jeho duchovní otec, loutkář Josef Skupa, ho toho dne uvedl na scénu jako parťáka Spejbla, na svou dobu netypickou loutku bručouna ve fraku. Od té doby lidé Hurvínka milují. V Plzni má tato dvojice několik soch a ve skleněné podobě se Hurvajs dokonce podíval i do vesmíru.
Jméno Hurvínek dostala postavička teprve časem. O jeho původu se traduje několik verzí. Podle archivářů se mu ze začátku říkalo Spejblík nebo Spejblátko. Hurvínek vznikl podle jedné verze ze staročeského Hurvín. Bývalý Skupův kolega Karel Koval tvrdil, že se vyvinulo z jeho sousloví "třikrát hurá do vínku...". A trochu pikantnější varianta tvrdí, že v zákulisí bylo prvním písmenem hošíkova jména K.
Nejen původ jména byl zahalen tajemstvím. Zprvu totiž ani nebylo zřejmé, jestli je Hurvínek Spejblův syn. Spejbl vystupoval už od sezóny 1919/1920, kdy ho podle návrhu Josefa Skupy vyřezal plzeňský řezbář Karel Nosek. Spejbl se ovšem nesetkával u diváků s pochopením. Holohlavý ušatý bručoun oděný do neforemného černého fraku, v rukavičkách, ale přitom v dřevácích, absolutně neladil s tradičními loutkami té doby.
Úterý, 21. října 2025, 18:02
Jednoznačně nejznámějším velvyslancem v Česku je britský diplomat Matt Field. Od ledna 2023 působí jako velvyslanec Spojeného království v České republice. Na Instagramu ho sleduje přes 37 000 lidí a často tam publikuje vtipná videa s typickým...
To se radikálně změnilo právě příchodem Hurvínka, kterého z vlastní iniciativy vymyslel a vyřezal řezbář Gustav Nosek. Josefu Skupovi se nová loutka zalíbila a okamžitě jí začal propůjčovat dnes už typickou fistuli. Zprvu jej angažoval jako Spejblova kamaráda. Samo obecenstvo ale Skupu přivedlo na myšlenku, že nová postava bude Spejblovým synem. Tak došlo ke zrodu slavné dvojice „taťuldy Spejbla a nezvedeného synka Hurvínka“.
Také původní Hurvínek vypadal trošku jinak, než jak ho známe dnes. Měl dlouhý nos a celkově byl drobnější. Od počátku ale dokázal koulet očima, což diváky naprosto dostalo. Po počátečním častém střídání oblečení se nakonec Hurvínkův oděv ustálil na krátkých šedých kalhotách se šlemi a bílé košili s límcem a dřevácích na nohou.
V roce 1930 ke dvojici přibyla Hurvínkova kamarádka Mánička, na jejíž podobě se podílel i mladý Jiří Trnka. Rodina dostala také psa Žeryka. V tom roce také Josef Skupa opustil jisté místo středoškolského profesora a začal se divadlu věnovat profesionálně. Už o rok dříve si přitom nechal zaregistrovat ochrannou známku na Spejbla i Hurvínka.
Oslavy kulatých narozenin slavné loutky začaly už před rokem, kdy ho Muzeum loutek ve spolupráci s Českými školami bez hranic a Českými školami v zahraničí, vyslalo na cestu kolem světa. Vše přitom autoři pečlivě dokumentovali prostřednictvím Instagramu. Z cest se loutka vrátila 28. dubna, konrétně bylo její poslední destinací Chicago.
V květnu 2022 se Hurvínek stal prvním loutkonautem. Jeho dvoucentimetrovou figurku vynesla na oběžnou dráhu Země česká družice Planetum 1 umístěná na raketě Falcon 9 společnosti Space X. Foto: Petárium Praha.Ode dneška je ve Smetanových sadech otevřena venkovní panelová výstava Hurvínkovi k narozeninám!, kterou připravilo Západočeské muzeum v Plzni ve spolupráci s Odborem kultury Magistrátu města Plzně. Výstava přibližuje historické okolnosti vzniku Hurvínka, představuje jeho tvůrce a mapuje jeho další vývoj i úspěchy.
Po tomto výstavním historickém úvodu se příznivci Hurvínka mohou těšit na jubilejní výstavu Hurvínek 100 – Z Plzně do Plzně, která bude od 12. června 2026 v hlavní budově Západočeského muzea v Plzni v Kopeckého sadech. „Západočeské muzeum v Plzni se tématu plzeňského loutkářství věnuje dlouhodobě a troufám si poněkud neskromně konstatovat, že i úspěšně. To je důvodem, proč se nemůžeme nezapojit do oslav kulatého životního výročí významného plzeňského rodáka Hurvínka. Výstava Hurvínek 100 – z Plzně do Plzně návštěvníkům nabídne přiměřené množství informací, spoustu zajímavostí, autentické exponáty, interaktivitu i dostatek zábavy“ zve návštěvníky ředitel ZČM Jiří Orna.
Skupovo divadlo vyjíždělo z Plzně často na zájezdy a fungovalo i za protektorátu. V lednu 1944 Skupu zatkli za poslech zahraničního rozhlasu a skončil ve vězení. Loutky mu zabavili. Po válce se novým útočištěm Divadla Spejbla a Hurvínka stala Praha. Už na začátku 50. let přišel do divadla Miloš Kirschner, kterého si Skupa vybral a vychoval jako svého nástupce. Kirschner nastudoval jeho role a postupně přebral celý repertoár. Po smrti zakladatele divadla v roce 1957 pak Kirschner převzal vedení souboru a dál Divadlo Spejbla a Hurvínka rozvíjel. Právě za jeho éry dostala Mánička svou babičku paní Kateřinu.
Dnes zná loutky každý i díky večerníčkům a úspěch mají i v zahraničí. Populární jsou například v Německu, letos mají na programu zájezdy do USA a do Japonska, které obecně české loutkové divadlo naprosto miluje. Z Plzni jezdí pravidelně do Japonska například Divadlo Alfa.
Chceš mít přehled o tom, co se děje kolem tebe?