Před 86 lety napochodovali nacističtí okupanti do Plzně, označovali se za zachránce

Příjezd německých vojáků zažila například Jiřina Fořtová, pro Paměť národa takto vzpomínala: „To ráno jsme šli s tatínkem, on do úřadu, já do školy, a od Chotíkova přišli Němci. Můj otec uměl perfektně německy a na křižovatce se zastavil s důstojníkem a ptal se ho, co tu děláte? A ten důstojník mu řekl, to slyším jako dneska: ‘Přišli jsme vás zachránit’.“   
 

Informaci o chystaném obsazení obdržela zpravodajská služba na Policejním ředitelství v Plzni 15. března 1939 v půl čtvrté ráno, zdroj: Archiv města Plzně.

Říkali tomu „nastolení ochrany“. Okupace Plzně se účastnily 46. pěší divize a 2. lehká divize, která městem projela a pokračovala na Příbram. Letectvo o den později převzalo kontrolu nad letištěm v Borku u Zbirohu.

Díky strategické poloze Plzně zde Němci umístili vojenskou posádku. Kromě nich zde byly i například oddíly SS nebo Gestapo. V budově v Husově ulici, kterou dnes využívá Lékařská fakulta Univerzity Karlovy, bylo přímo stranické sídlo Národně socialistické německé dělnické strany (NSDAP) v Plzni. Ve velitelství okupačních jednotek se proměnil hotel Continental. Místní velitelství zase obsadilo kanceláře na radnici. Civilní okupační síly se soustředily v budově v Kovářské ulici. 

Chaos  a dopravní kolaps

Lidé ze strachu o to, co bude dál, začali ve velkém skupovat potraviny. Obrovský zmatek nastal také na silnicích. Wehrmacht totiž dodržoval říšské zákony a jezdil vpravo, zatímco u nás se tehdy jezdilo vlevo. Nastalý chaos přiměl policejní ředitelství, aby ještě ten samý den vydalo vyhlášku, která nařídila s okamžitou platností jízdu vpravo. 

Rok 1941. Německá armáda lákala Plzeňany na slavnostní "Den branné moci" také letadlem Junkers Ju 34 vystaveným na náměstí. Foto z knihy Plzeňané 1900-2000 I. od nakladatelství Starý most.

Další nově nastolená pravidla zakazovala například veškerá veřejná shromáždění. Restaurace musely zavírat ve 20 hodin, lidé povinně odevzdávali veškeré zbraně, munici nebo radiopřijímače. A to byl jen začátek. Ještě v roce 1939 vstoupily v platnost Norimberské zákony, které postihly zejména židovské obyvatelstvo. Židé nesměli do veřejných lázní, do biografu a odepřeno jim bylo i obyčejné posezení v parku na lavičce. Postupně přišli o majetek a na kabát si museli našít Davidovu hvězdu. 18. ledna 1942 odjel první transport do koncentračních táborů.  Z celkového počtu více než 2604 mužů, žen a dětí se konce války dožilo jen 209 z nich. 

Plzeň byla pro nacisty velmi cenná i pro strojní průmysl, který zásoboval německou armádu. I proto se Škodovka stala terčem spojeneckých náletů. Mezi roky 1942 a 1945 shodili spojenci na Plzeň bomby dvanáctkrát. Američtí vojáci 16. obrněné divize dorazili do Plzně 6. května 1945. Bylo ráno 8.15 hodin. A zdaleka tady ještě nebylo dobojováno. Poslední akce amerických vojáků, zajímavé a mnohdy i zapomenuté momenty osvobození západu Čech a zejména pak Plzně, přiblížil v rozhovoru pro Plzeňskou Drbnu publicista, badatel a autor řady knih, Zdeněk Roučka.