Počasí dnes4,8 °C, zítra2,5 °C
Čtvrtek 27. února 2025  |  Svátek má Alexandr
Bez reklam

Na Šumavu se bobr vrátil před 20 lety. Zadržuje zde velké množství vody a stává se přirozenou kořistí vlků

Autoři | Foto Richard Beneš, Marek Drha, Vladimír Čech

Bobr to v Evropě neměl nikdy lehké. Člověk ho málem vyhubil dokonce dvakrát během dvou století. Poprvé tomu bylo na přelomu 17. a 18. století, podruhé o sto let později, když v Evropě zůstalo na několika místech jen asi 1200 zvířat. A na Šumavě nebyl vůbec. V novodobé historii se na Šumavě bobr usídlil přesně před 20 lety. V roce 2005 na říčce Řezná u Železné Rudy a další jedinec byl pozorován na Žďáreckém jezírku u Strážného. O rok později vzniklo další bobří teritorium v meandrech Vltavy u obce Pěkná. Bobr zadržuje tu velké množství vody a je přirozenou kořistí vlků.

„Jednak si začala hledat nová teritoria mláďata narozená v těchto dvou prvních rodinách. A také sem stále přicházeli bobři především z Bavorska,“ říká vedoucí zoologického oddělení Správy NP Šumava Jan Mokrý. Už v roce 2015 se na území národního parku a CHKO uskutečnil celoplošný monitoring a podařilo se registrovat 43 bobřích teritoriích. Počet jednotlivých zvířat byl odhadován okolo dvou set.

„Od roku 2015 jsme ale byli svědky rychlého šíření bobrů na celé Šumavě. O čtyři roky později jsme mohli potvrdit, že se populace bobra evropského na území Národního parku a CHKO Šumava zhruba zdvojnásobila. Konkrétně bylo potvrzeno 95 teritorií. V roce 2021 jsme pak zdokumentovali na 146 a v roce 2023 150 bobřích teritorií. Již se nejedná o tak významný nárůst,“ zmiňuje Jan Mokrý. Početnost jedné rodiny se přitom odhaduje na pět zvířat. Tedy kvalifikovaným odhadem na Šumavě žije 700 až 800 bobrů.

Stavby bobrů zadržující vodu jsou různě velké. „V rámci našeho monitoringu bobrů jsme se pokoušeli o jednoduché měření některých hrází. Pro tento účel jsme vybrali jako referenční území, které zmapujeme, povodí Křemelné, kde v roce 2023 existovalo 89 zdrží vytvořených bobry,“ říká Vladimír Dvořák ze zoologického oddělení NP Šumava. Když jsme obdrželi data ze zaměřených hrází, snažili jsme se to nějak uchopit, vypočítat objem a aplikovat na celé území. A tak se zrodil nápad na vytvoření metodiky pro stanovení retenčního potenciálu bobřích hrází. Na základě využití všech metod měření se podařilo vypočítat objem vody zadržovaný bobry na povodí řeky Křemelné. Celkově zde bobři zadržují 12 389 metrů krychlových vody. Pro porovnání, je to takový objem vody, který mají zhruba čtyři olympijské plavecké bazény.

„Možná zajímavější údaj, než celkový objem zadržované vody je to, že celou čtvrtinu celkového objemu tedy více než 3000 kubíků zadrží jediná hráz. Devět největších hrází, tedy desetina z celkového počtu, pak zadrží už 70 procent celkového objemu vody,“ vyjmenovává Tomáš Dostál, který je profesorem na stavební fakultě ČVUT.

Český bobr to dotáhl až do světových médií. Jeho počin, který ušetřil státu miliony, opěvují i New York Times

Zavalitý a zubatý kutil během krátké doby vyprojektoval a postavil to, co nějakou dobu připravovali ochránci přírody. Díky jeho hrázím se totiž podařilo obnovit mokřady kolem říčky Klabavy pod Dolejším Padrťským Rybníkem v CHKO Brdy. Správě této...

„Kdybych to měl zcela zjednodušit, tak na jeden hektar území národního parku zadrží bobr průměrně 1,4 kubíku vody ve zdrži s otevřenou hladinou. Dalším množstvím vody pak sytí navazující půdní horizonty v potoční nivě a v mokřadech,“ rozvádí výsledky výzkumu ředitel Správy NP Šumava Pavel Hubený. „V době klimatické změny, kdy se stále častěji vyskytují horké dny s velmi vysokým výparem, a kdy na Šumavě odtává sněhová pokrývka mnohem dříve, než tomu bylo v době vzniku národního parku, je každý kousek zavlhčené půdy pro místní společenstva požehnáním.“

Úžasného krajinného architekta loví vlci

Bobr evropský se tak nejen dobře začlenil do Šumavské krajiny, ale také ji přirozeně mění. A stará se o to, aby byla Šumava stále dostatečně mokrá. Zároveň se v posledních letech dostal také do jídelníčku největší šumavské šelmy – vlka obecného. „Dlouhodobou analýzou trusu vlků se potvrdilo, že i bobr je pro šumavské vlky kořistí. V rámci posledně prováděné analýzy z roku 2024 vyšlo najevo, že bobr evropský tvoří okolo čtyř procent potravy těchto šelem,“ udává zoolog Jan Mokrý.

„Bobr je úžasný krajinný architekt, který pro svoji práci nepotřebuje rýsovací prkno, stavební stroje ani beton, ale pouze sebe a přírodní materiály. A tou pomyslnou třešničkou na dortu je zjištění, že pro jeho regulaci nepotřebujeme zbraně a náboje, ale stačí dát prostor jeho přirozenému predátorovi, který se postará o návrat dávno narušených vazeb mezi lesem, býložravcem a šelmou. To je prostě dokonalá harmonie. A to je Šumava budoucnosti,“ zakončuje ředitel Správy NP Šumava Pavel Hubený.

Hodnocení článku je 100 %. Ohodnoť článek i Ty!

Chceš nám něco sdělit?Napiš nám

Napiš do redakce

Pošli nám tip na článek, reakci na daný článek nebo jakoukoliv zpětnou vazbu.

* Soubor není povinné přikládat.
Napište první písmeno abecedy.

Štítky bobr, bobři na Šumavě

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Na Šumavu se bobr vrátil před 20 lety. Zadržuje zde velké množství vody a stává se přirozenou kořistí vlků  |  Zprávy  |  Plzeňská Drbna - zprávy z Plzně a okolí

Můj profil Bez reklam

Přihlášení uživatele

Přihlásit se pomocí GoogleZaložením účtu souhlasím s obchodními podmínkami, etickým
kodexem
a rozumím zpracování osobních údajů dle poučení.

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.