Kovová socha velbloudice způsobila pořádný poprask v Plzni. Mnozí lidé netuší, že ji má město ve znaku

„To se fakt musí lézt arabášům do zadku?“ podivoval se v diskusi na Faceboku pod fotografií kovové velbloudice muž pod přezdívkou Charles B. A podobně se vyjadřovali i další diskutující. „To je jak v Alanye,“ napsala třeba paní Magdalena F. a podobně komentoval dílo i Václav Z., jenž napsal: „Vítejte v Egyptě.“ Další připomněli, že Plzeň už pár soch zvířátek má, třeba růžového králíka na Lochotíně. „To je Plzeň a ne zverimex,“ postěžoval si Luke L. Jiní by zase uvítali tuzemské tvory. „Proč zrovna velbloud? Proč ne třeba nějaké české zvíře? Ale hezký,“ postěžovala si Háňa S.

V diskusi ale samozřejmě nechybí ani příspěvky dobře informovaných Plzeňanů. „Socha je krásná. A k Plzni velbloud patří. Nás mile překvapil. Jen mě mrzí ty negativní ohlasy, proč zrovna velbloud a proč ne české zvíře apod. Kéž by Plzeňáci znali historii a podobu znaku města Plzně,“ podotkla za všechny Lucie K.

Kovová velbloudí krasavice vážící téměř jednu tunu přišla na svět na Moravě ve vyhlášené Kovozoo ve Starém Městě. Jejím autorem je Jakub Vaňhara. Velbloudice měří na výšku 3,6 metru a na délku 4,7 metru. Do Plzně se dostala po dobrodružné cestě proto, aby oživila prostor před novou nákupní zónou S1 Center Plzeň a stala se tak nepřehlédnutelnou dominantou. A to právě vyhlásilo soutěž, ve které mohou lidé najít jméno pro velbloudí slečnu.

„Velbloudice se u nás vyráběla 2,5 měsíce, zhotovena je ze 70 procent z kovového odpadu. Je to mladší sestřička velbloudice, kterou máme v naší Kovozoo. Plzeňská velbloudice se narodila přímo pro objednávku nákupního centra. A je to úplně poprvé, kdy jsme někomu takto na zakázku vyráběli zvíře. Je to pro nás samozřejmě velká událost. Máme u nás v Kovozoo 400 exponátů zvířat v životní velikosti. Pravidlem je, že to musí být aktuálně žijící živočišný druh,“ informovala Plzeňskou Drbnu Martina Juřenová z týmu Kovozoo.    

Velbloudice je součástí znaku města i kraje     

Každý Plzeňan totiž moc dobře ví, že velbloud k historii západočeské metropole zkrátka patří. Velbloud je druhou nejstarší částí plzeňského znaku, hned po stříbrné chrtici. Exotický velbloud se do znaku dostal už v roce 1434 a jednalo se o výsledek neúspěšného husitského obléhání Plzně. Při jednom z výpadů za městské hradby se Plzeňanům podařilo ukořistit v táboře obléhatelů živého velblouda.

„Nebohé zvíře přivedl z tažení k Baltu Jan Čapek ze Sán jako čestný dar a Plzeňští je ještě v roce 1434 poslali dál, totiž spřátelenému Norimberku za pomoc během válek. Sebevědomí Plzně odráží fakt, že si svůj znak o velblouda polepšila podle všeho svévolně. Doklad, že tak učinil král Zikmund, totiž nápadně chybí,“ uvádí městští archiváři. Součástí plzeňského městského znaku jsou ještě dva zlaté papežské klíče ve stříbrném poli a ve zlatém poli zbrojnoš. Ten drží v pravici pravou polovinu černého orla.

Zlatého dvouhrbého velblouda na zeleném poli má ve znaku i Plzeňský kraj. A je jedním ze symbolů našeho kraje. Dále je ve znaku kraje český lev v červeném poli, stříbrné a zlaté břevno a také stříbrná románská rotunda.  

Znak města Plzně a znak Plzeňského kraje