Ovocné stromy vysazené dobrovolníky na Padrtích se začínají roubovat odrůdami ze zaniklých brdských obcí

Padrť, Kolvín či Zaběhlá. Obce, jejichž obyvatelé byli ze srdce vyhnání během okupace německou armádou a následně také v 50. letech komunistickým režimem. Jejich domy, kostely a školy byly srovnány se zemí, zůstaly jen místopisné názvy. A také některé ovocné stromy, které rostly v zahradách zmizelých obyvatel Brd. Z nich v těchto dnech Vojenské lesy a statky ČR (VLS) odebírají rouby a roubují s nimi ovocné stromy podél Altánské cesty a dalších míst na Padrťské pláni, které zde v rámci akce Brdské stromsázení vysadilo vloni v září asi tři tisíce dobrovolníků. Na akci dorazila také řada známých osobností. Mimo jiné i legendární hokejový brankář Dominik Hašek, sportovní komentátor Robert Záruba a herci Lukáš Langmajer a Kryštof Hádek.

„Osazujeme některé stromy z brdského stromsázení rouby z ovocných odrůd ze zaniklých obcí. Nová stromořadí, která zde lidé v září vysázeli, aby zanechali svou stopu v srdci Brd, tak budou také jakýmisi alejemi vzpomínek. Jednou za řadu let, až tudy někdo půjde a utrhne si třeba jablko a zakousne se do něj, ucítí chuť, kterou cítili původní obyvatelé Brd,“ uvedl ředitel divize VLS Hořovice David Novotný.

Letos lesníci VLS chtějí naroubovat na podnože z podzimního stromsázení především rouby odebrané z jabloní v lokalitách zaniklých obcí Padrť, Přední a Zadní Záběhlá a také Kolvín. Napřesrok na jaře se chystají vojenské lesy roubovat hlavně třešně.

Pohnutá historie Padrťských rybníků

Padrtě, to je ale i pohnutá, v leckterých obdobích i rozporuplná, historie budování českého státu. Na okraji Padrťských plání se nacházely obce Přední a Zadní Záběhlá. Měly vlastní školu, hospodu, náves. Z nich bohužel už nic nezbylo, obce ustoupily začátkem dvacátých let minulého století vznikajícímu vojenskému újezdu. Jedním z hlavních důvodů vzniku újezdu byla potřeba vyčlenit v okolí Prahy, kde se rozbíhala výroba nových dalekonosných děl, prostory, v nichž se budou moci nové zbraně, potřebné pro obranu republiky, testovat a vyvíjet. Obyvatelé vysídlovaných vesnic dostali za vyvlastněné majetky odškodné a přestěhovali se do jiných koutů republiky.

Jediné, co z obou obcí přečkalo až do dnešních dnů, jsou desítky ovocných stromů, které zasadili původní obyvatelé. A právě z roubů těchto stromů pocházely i stovky sazenic pro loňské Brdské stromsázení. „Skutečnost, že jsme použili k výsadbě alejí při Brdském stromsázení v maximální míře rouby jabloní, třešní a dalších ovocných stromů ze zaniklých obcí, je jedním ze symbolů této akce, ojedinělé jak náplní, tak i rozsahem," dodal mluvčí VLS Jan Sotona.