Oproti roku 2023 se takzvané kůrovcové těžby na Šumavě snížily skoro o polovinu. Správa Národního parku Šumava v roce 2024 vytěžila skoro 130 tisíc krychlových metrů dřevní hmoty napadené kůrovcem. Meziročně se také snížil počet nových souší v bezzásahových oblastech. Ale vyhráno zdaleka ještě není.

Na Velkém Javoru na německé straně Šumavy byl už skoro každý. Kolem Velkého Javorského jezera ležícího u hlavní silnice už také každý někdy prosvištěl. Ale mnohem krásnější Malé Javorské jezero, vyšperkované trojicí plovoucích ostrovů, zůstává obtížněji dostupné. Autem až k němu nedojedete. Vypravte se s námi na zajímavý pěší výlet. Uvidíte malebné ledovcové jezero. Ale také obrovské holiny nad ním, způsobené aktuální kůrovcovou kalamitou a následnou těžbou napadených stromů.

Podzimní část zalesnění v přírodních lokalitách, které slouží k výcviku armády, či mají strategický význam pro obranu státu, spustily Vojenské lesy a statky ČR (VLS). Společnost ve svěřených lokalitách přechází na přírodě blízký způsob hospodaření. Stále větší prim hraje přirozená obnova lesů. Změní se i složení dřevin, kde větší prostor dostanou druhy stromů, které se dříve tolik nesázely. Jedná se o olše, jilmy jeřáby a kleny, ale také třešně ptačí. Prostor dostávají například v Brdech také ovocné dřeviny.

Rokycanské městské lesy se s lýkožroutem potýkají už tři roky. Jeho šíření se ale daří díky satelitnímu snímkování včas zabránit. První zkoumání odhalilo 30 ohnisek a 70 míst k prověření. Druhý průzkum už ukázal pouze šest ohnisek. Přednostní tohoto snímání je odhalení škůdce v samotném počátku, kdy ještě není viditelný ze země.

Ve stavu kalamity jsou aktuálně plzeňské městské lesy, které napadl kůrovec. Očekává se, že množství pokácených smrků právě v důsledku napadení lýkožroutem smrkovým nebude nižší, než v předchozích letech. Monitoring totiž ukázal velké počty zachycených jedinců.

Rokycanští lesníci začali nově využívat ke sledování kůrovce satelitní snímky. Díky nim odhalili od začátku měsíce 30 nových ohnisek a dalších 70 míst k prověření na celkem 3650 hektarech lesa. Hlavní předností tohoto mapování je to, že se takto podaří odhalit škůdce už v samotném počátku. Loni kvůli následkům větru a kůrovci vytěžila městská firma rekordní objem dřeva. Letos to zřejmě bude kvůli suchému počasí obdobné.

Na Padrťských pláních v Brdech se začaly roubovat ovocné stromy, které tam loni na podzim vysadili dobrovolníci. Používají se rouby ovocných stromů ze zaniklých brdských obcí. Stovky stromů v nově vzniklých alejích podél cest v srdci Brd tak budou plodit odrůdy ovoce, které pěstovali původní obyvatelé zaniklých brdských obcí.

V rámci sedmiletého boje s kůrovcovou kalamitou vysázely Vojenské lesy a statky ČR (VLS) v Brdech miliony sazenic. V pořadí stomiliontý zasazený strom chtěli lesníci oslavit spolu s veřejností. Zájem o akci byl obrovský a cestu si k Padrťským rybníkům našlo přes tři tisíce zájemců.

Za 90 let své existence nezažily Vojenské lesy a statky ČR (VLS) tak obrovskou zalesňovací akci, jakou byla ta v Brdech. V rámci sedmiletého boje s kůrovcovou kalamitou vysazovali lesníci desítky milionů sazenic ročně, aby holiny opět zezelenaly. Jubilejní sazenici s pořadovým číslem 100 000 000 chtějí správci lesů oslavit s veřejností v rámci dobrovolnické akce na Padrťských pláních.

O pět stovek nových jehličnatých i listnatých stromků se rozroste rozlehlý lázeňský park v Konstantinových Lázních. Z něho se před nedávnem musely vykácet desítky původních stromů zničených kůrovcem nebo odumřelých suchem a stářím. Na čtyři stovky malých jedliček teď zasázeli zaměstnanci Léčebných lázní Konstantinovy lázní, další stovku listnáčů vysadí v následujících dnech.