Přes osm milionů stromů vysází v letošním roce Vojenské lesy a statky ČR (VLS), nejvíce se budou věnovat lokalitě nejmladší chráněné krajinné oblasti na pomezí Plzeňského a Středočeského kraje. Práce ale bude komplikovat pyrotechnická zátěž, která v dané lokalitě stále představuje velké riziko. Lesníci proto spolupracují s vědci a chtějí vyvinout novou metodu pro obnovu porostů v takto komplikovaných lokalitách.

Horská šumavská krajina postižená kůrovcovými kalamitami před 25 nebo 10 lety se nestala pouští, jak mnozí prorokovali. Naopak, ekosystémy horského lesa jsou stále zdravější. A odumřelé smrky k ozdravování výrazně pomáhají.

Na třetím místě v žebříčku krajů s nejvyšším podílem lesních pozemků na celkové výměře se umístil Plzeňský kraj. Více než čtyři pětiny plochy dřevin v regionu tvoří jehličnaté stromy. Nové zalesňování plochy po kůrovcové kalamitě postupně změní původní strukturu méně odolných jehličnatých lesů ve prospěch těch smíšených. Na celkové těžbě dřeva se téměř výhradně podílí jehličnaté dřeviny.

Byla to obrovská pohroma! Zasáhla do osudů mnoha lidí. Ve svém románu Ze světa lesních samot ji popsal i Karel Klostermann. Dnes je to přesně 150 let, kdy Šumavu zasáhla a zpustošila silná vichřice. Večer 26. října roku 1870 přestala být Šumava takovou, jak ji její obyvatelé znali. Po vichřici začala Šumavu devastovat ještě kůrovcová kalamita nevídaných rozměrů.