Přes osm milionů stromů vysází v letošním roce Vojenské lesy a statky ČR (VLS), nejvíce se budou věnovat lokalitě nejmladší chráněné krajinné oblasti na pomezí Plzeňského a Středočeského kraje. Práce ale bude komplikovat pyrotechnická zátěž, která v dané lokalitě stále představuje velké riziko. Lesníci proto spolupracují s vědci a chtějí vyvinout novou metodu pro obnovu porostů v takto komplikovaných lokalitách.
Lesníci společně s vědci z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti v Opočně v minulých dnech začali vysévat semena lesních dřevin na rozsáhlých kalamitních holinách pod vrchem Kočka v Brdech. Jde o modifikovanou metodu obnovy lesů, kterou chtějí využít na celkem 125 hektarech v lokalitách, jež jsou problematické kvůli pyrotechnické zátěži. „V Brdech VLS vloni museli v rámci boje s kůrovcem vytěžit lesy na rozsáhlých plochách, především na lesní správě Nepomuk, které zatím po zrušení bývalého vojenského újezdu v roce 2016 neprošly hloubkovou pyrotechnickou očistou,“ informoval mluvčí VLS Jan Sotona. Nyní tam lesníci s vědci řeší, jak lesní porosty bezpečně obnovit.
„Při samotné těžbě kůrovcem napadených porostů nedochází k zásahům do hloubky terénu, navíc práce většinou provádí těžební stroje, v nichž je obsluha dobře chráněná, u následné obnovy porostů klasickou výsadbou sazenic by však bylo riziko daleko vyšší. Na obnovu hektaru lesa potřebujete vysadit v průměru pět až šest tisíc sazenic a u každé z nich jít do hloubky několika desítek centimetrů. To by v těchto z hlediska pyrotechnické zátěže problematických lokalitách znamenalo značné riziko,“ popisuje ředitel lesnické divize VLS v Brdech David Novotný.
Sobota, 18. prosince 2021, 12:30
Zajímáte se o historii nebo hledáte tipy na výlety a vycházky do okolí Plzně, na Šumavu nebo na hrady a zámky v Plzeňském kraji? Regionální nakladatelství Starý most vydalo novou kolekci svých knih, některé z nich poradí, jak se dostat na zajímavá...
Lesníci proto v lokalitách na povrchově narušené plošky vysévají směs semen lesních dřevin s pískem. Na obnovu každého hektaru vznikne takto na dva a půl tisíce takovýchto plošek. „Jde o směsi semen javoru klenu a mléče, břízy, lípy, habru s borovicí a smrkem. Zkoušíme různé složení i časování síjí. Věříme, že se nám podaří s vědci vyvinout novou certifikovanou metodu pro obnovu porostů na holinách s pyrotechnickou zátěží,“ doplnil vedoucí lesní výroby VLS Pavel Češka.
Celkem v Brdech chtějí VLS letos takto obnovit 125 hektarů lesů. Dalších 375 hektarů zde zalesní klasickou výsadbou. Z šesti lokalit ve správě státního podniku tak má obnova brdských lesů prioritu.
„Objemem výsadby kolem osmi milionů sazenic se vracíme k běžnému lesnickému hospodaření před začátkem kalamity. V minulých letech, kdy probíhala hlavní obnova zničených lesních porostů, jsme sázeli i přes 20 milionů sazenic ročně. Daleko více se nám v posledních letech daří využívat také tvořivé síly samotné přírody. Letos počítáme, že 300 až 400 hektarů lesa vnikne přirozenou obnovou,“ dodal ředitel VLS Ivo Dohnal.
Celkem státní podnik letos plánuje obnovit 1700 hektarů lesů. Využije k tomu 8,3 milionu sazenic z vlastních lesních školek. Dvě třetiny budou tvořit listnaté dřeviny, především buky a duby. Smrk, který je například v brdských lesích stále dominantní dřevinou, bude zastoupen jen asi 18 procenty. Přesto brdští lesníci nadále považují smrky za důležitou dřevinu, které na Brdy patří.
Neděle, 24. října 2021, 09:00
Na tůně s plochou do 300 metrů čtvrtečních narazí návštěvníci Brd na Padrťských pláních nebo u Strašic. Malé vodní plochy po krajině chráněné krajinné oblasti rozmisťují lesníci Vojenských lesů a statků ČR (VLS). Účel je prostý. Tůně pomáhají...
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
