Na tůně s plochou do 300 metrů čtvrtečních narazí návštěvníci Brd na Padrťských pláních nebo u Strašic. Malé vodní plochy po krajině chráněné krajinné oblasti rozmisťují lesníci Vojenských lesů a statků ČR (VLS). Účel je prostý. Tůně pomáhají zadržet vodu v krajině a vytváří podmínky pro život rostlin i živočichů. Během čtyř let jich v CHKO Brdy vzniklo 42.
Neděle, 3. října 2021, 09:00
Stavbu Domu přírody Brd zhruba za 85 milionů korun zahájily Vojenské lesy a statky ČR (VLS). Návštěvnické a informační centrum vznikne v areálu loveckého zámečku Tři trubky u Strašic na Rokycansku, který je kulturní památkou. V minulosti na zámku...
Budování tůní je součásti programu Živá voda, který podporuje ministerstvo životního prostředí. Za cíl si klade zadržet vodu v krajině v době klimatických změn. V Brdech lesníci VLS ve spolupráci se správou chráněné krajinné oblasti každoročně vyhloubí několik tůní. Jde o malé vodní plochy do 300 metrů čtverečních.
„Je to vlastně jednouchý způsob, jak vytvořit malou vodní plochu v místech, která jsou zamokřená, mají vysokou hladinu spodní vody či jsou v místech s nepropustným podložím, jež zadržuje srážky. Je to vlastně taková díra v zemi s různou hloubkou vody a různým stupněm zazemnění. To je přirozený proces, kdy se tůň vlivem svého stáří mění v bažinku a opět v zamokřenou plochu, tím, jak zarůstá vegetací a ztrácí se volná vodní hladina. Hladina vody kolísá v tůni během roku v závislosti na srážkách,“ vysvětluje ředitel brdské divize VLS David Novotný.
Budování a údržba tůní vyjde VLS ročně na statisíce korun. Vůbec první vyhloubili pracovníci lesů v roce 2018 na Hrachovištích na lesní správě Jince, o rok později vznikly tři na Padrťských pláních a tři na lesní správě Strašice. „Loni pak vyrostla čtveřice vodních ploch na jineckých Baštinách, dvě na Pource na Nepomuku a osm opět na Padrtích. Letos k nim přibilo čtrnáct tůní na lesních správách Obecnice a Mirošov,“ vyjmenoval mluvčí VLS Jan Sotona. Celkové náklady za čtyři roky dosáhly částky 700 tisíc korun.
„Na loukách u Padrťských rybníků v první zóně CHKO došlo díky tvorbě tůní, vymělčení a meandraci odvodňovacího příkopu ke zpomalení odtoku vody a vytvoření nových biotopů pro obojživelníky. Tůně také zadržují vodu v krajině a jsou malými mikrobiotopy pro mokřadní byliny a vodní živočichy,“ hodnotí Sotona pozitivní dopady vzniku malých vodních ploch.
Řada měst a obcí se snaží zvýšit kapacitu podzemních zdrojů vodu. Rokycany, Strašice, Mirošov a Kamenný Újezd letos v Brdech zhruba za 17 milionů korun rozšířily vrty a opravily drenáže, které odvádějí vodu do studen. Obce také přestaly odebírat vodu z Padrťských rybníků kvůli špatné kvalitě. Povrchová voda míří do obcí ještě z Třítrubeckého potoka.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
Zatím zde nejsou vloženy žádné komentáře.
