Vojenské lesy a statky ČR (VLS) nasadily do boje proti kůrovci na Šumavě, v Brdech a v Mimoni moderní technologie. Družicové snímky pokryjí i těžko přístupný terén a velké plochy stejnověkých lesních porostů. Získaná data posléze analyzuje umělá inteligence, která upozorní na stromy, jež jsou náchylné k napadení lýkožroutem. Výsledky mají lesníci do 24 hodin od vyfocení.
Družice a umělá inteligence už téměř dva roky pomáhá lesníkům VLS v boji proti agresivním broukům. Kůrovec nemá ani jeden centimetr, a přitom dokáže napáchat nenapravitelné škody. I z těchto důvodů je každá pomoc, která ho dokáže zpomalit, vítaná. „Zatímco v roce 2023 jsme tento způsob testovali, letos jsme tuto metodu nasadili do ostrého provozu na Šumavě, Mimoni a v Brdech,“ uvedl výrobní ředitel VLS Ondřej Vybíral.
Zaručených způsobů, jak odhalit obávaného brouka příliš neexistuje. „Nejspolehlivější metodou, na kterou nesmíme nikdy rezignovat, je stále včasné pozemní vyhledávání kůrovcem napadených stromů podle drtinek. To tak bylo a bude. Tohle nikdy dron nebo družice nenahradí. Je to o poctivé práci člověka v lese,“ popsal vedoucí oddělení lesní výroby VLS Pavel Češka. I ten však připouští výhody, které moderní metoda nabízí.
Velkým pomocníkem jsou družice především v těžko dostupném terénu, rozsáhlých zapojených stejnověkých porostech nebo v místech, kde kůrovec nevytváří typická ohniska, a včasné nalezení napadených stromů je tak spíše dílem náhodného nálezu během monitoringu známých ohnisek. A právě v těchto momentech nastupují družice. „Ty zachytí změny v obsahu chlorofylu v jehlicích smrků. Vše navíc vyhodnocuje umělá inteligence. Výsledky tak mají lesníci na stole do 24 hodin od vyfocení,“ sdělil Vybíral. Právě čas a záchyt napadení stromu je klíčové pro ochranu lesa.
V letošním roce například v jedné oblasti o rozloze 2 500 hektarů označila umělá inteligence 25 stromů s vysokou pravděpodobností napadení a dalších 50, které byly podezřelé. V terénu to ale musí ještě ověřit člověk. Terénní pochůzkou lesníci potvrdili napadení u 80 procent identifikovaných jedinců z 25, které AI označila jako kůrovcové.
Kůrovcová situace se ale pomalu lepší. „Během čtyř let jsme se dostali na čtyři procenta kalamitního základu. V tomto boji však stačí jakékoliv podcenění a vše může zase začít gradovat. Brouk je těžký nepřítel ve stejnověkých smrkových monokulturách,“ dodal Češka.
I z těchto důvodu vsází VLS na doplnění ohrožených lesních porostů o jiné druhy dřevin. Důležitá je také redukce stavu spárkaté zvěře a maximální využívání potenciálu přirozené obnovy.
Foto Pixabay.com
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
