Neděle, 19. října 2025, 09:01
Šumava bývala proslulá výrobou skla a některé artefakty lze najít dodnes. Třeba v potocích. Právě při toulkách krajinou si toho začal všímat Richard Brož, který stojí za projektem We Love Šumava. Časem ho napadlo, že by rád vdechl nalezeným střepům nový život. A tak se zrodila šumavská váza – jediná svého druhu. Její dražba vynesla 200 tisíc korun. Veškeré peníze půjdou na pomoc patnáctiletému Tomášovi, který po vážném úrazu skončil na vozíku a moc by si přál handbike, aby se mohl vrátit k milovanému sportu.
„Uprostřed šumavské přírody stávaly světově významné sklárny staré i více než tři století. Při mém toulání Šumavou jsem začal nacházet zbytky historického skla. Střepy, které tu zůstaly po sklárnách starých i tři sta let. A napadlo mě, co kdybychom jim znovu vrátili život?“ prozradil Richard Brož.
Obrátil se proto na uznávaného sklářského designéra Františka Jungvirta. Sdělil mu svou vizi a příběh a nechal pracovat jeho fantazii. Po několika dnech pečlivé ruční práce se zrodila šumavská váza. Sám Jungvirt jí nazývá pomyslným relikviářem, který představuje časovou osu.
„Kameny jsou tedy na váze řazeny chronologicky, přičemž velké kusy představují hlavní sklářské lokality: Stará Hůrka (1732), Stará Huť II u Podlesí (1736), Hraběcí Huť – Kvilda (1794), Sklárna Annín (1796), Nový Brunst (1828), Sklárna Rejštejn – Klášterský Mlýn (1836). Samotný tvar vázy je inspirovaný lesem. Vidět v něm můžete strom, šišku či jiný plod. Barevnost, kterou jsme zvolili, v sobě nese příběh lesů, potůčků a skal. Pozornosti neujde ani irizující efekt zapříčiněný oxidem stříbra uvnitř hrdla vázy, který připomíná duhu, zrcadlení vody či perleťový povrch škeblí,“ popsal sklářský výtvarník František Jungvirt.
Richard Brož od prvopočátku věděl, že bude chtít vázu využít na dobročinné účely. Dílo se nakonec vydražilo za 178 tisíc korun s tím, že výherce se rozhodl sumu zaokrouhlit na rovných 200 tisíc. „Nemáme slov. Všechny peníze dostane Tomáš, aby po vážném úrazu mohl znovu začít sportovat. Děkujeme všem, kteří se zúčastnili nebo třeba jen šířili náš projekt. A díky Františkovi, že jsme tenhle můj bláznivý nápad dotáhli do úspěšného konce,“ doplnil Brož.
Tomáš skončil po úrazu na invalidním vozíku. Vždy sportoval, zejména miloval projížďky na kole. Velmi by si tak přál handbike – alternativu kola pro vozíčkáře.
„Snažím se naučit žít s tímto handicapem. Chodím do prvního ročníku na obor cestovní ruch, pravidelně cvičím a rád plavu. Miluju zvířata a nedávno jsme si pořídili štěně, které mi dělá radost každý den. Penízky bychom použili na nákup hand biku, který by mě vrátil zpátky do přírody. Pokud by se vybralo méně než stojí hand bike, šetřil bych dál, jednou si ho snad pořídím,“ dodal Tomáš. Na jeho podporu běží také sbírka na platformě Donio.
Chceš nám něco sdělit?Napiš nám