Kdo má štěstí, může v šumavském Srní zaslechnout zpěv vlčí smečky. Na videu se to podařilo zachytit například nadšencům z projektu We Lově Šumava, kteří dokumentují zajímavosti z tamních hvozdů.

Šumavský národní park povolil na svém území řízený odstřel vlka. Šelmy ale mohou zastřelit jen pověření lidé, a pouze v případě, že tato zvířata například ztratí plachost nebo budou nebezpečná. Postupovat budou podle pohotovostního plánu ministerstva životního prostředí. Jen od ledna do poloviny října řešili správci parku 35 škodních událostí způsobených vlkem, což je stejně jako za celý loňský rok.

Správa NP Šumava vytvořila specializovaný pohotovostní štáb, který se bude zabývat problematickým chováním vlků. Štáb tvoří jak odborníci z řad zoologů a pracovníků Správy, kteří dlouhodobě monitorují vlka obecného na území NP a CHKO Šumava, tak zástupci Rady NP Šumava, kteří reprezentují obyvatele šumavských obcí, vědeckou a odbornou veřejnost.

Rostoucí populace vlka na Šumavě by mohla mít vliv na obnovu lesa, a to díky dopadu výskytu těchto šelem na pohyb a počet jelenů, srnců a prasat. Zda to tak je, nyní zkoumají vědci. Vědci sledují pohyb zvířat pomocí GPS obojků, jejich počet prostřednictvím fotopastí a také třeba analyzují trus vlků. Na výzkumu se podílí také správy českého Národního parku Šumava a německého Národního parku Bavorský les.

Na území Národního parku Šumava se od roku 2017 vyskytlo postupně šest vlčích teritorií. Správa parku je cíleně monitoruje, díky čemuž může lépe poznat nejen proměny jednotlivých smeček vlivem stárnutí, ale také čím se převážně krmí nebo odkud jednotlivá zvířata pocházejí.

V České republice přibylo vlčích teritorií. Díky výzkumu se jich loni podařilo zmonitorovat celkem 24. Většina lokalit, kde se vlci pohybují, se nachází v příhraničí. To platí například pro Národní park Šumava. I přesto, že se populace vlků každoročně rozrůstá, klesly za loňský rok počty útoků na hospodářská zvířata.

Celkem deset 14 dní starých selátek maďarského plemene Mangalica roztrhali vlci v ohradě na šumavské Ekofarmě Svinná, nedaleko od Javorné na Klatovsku. Do výběhu chráněného elektrickým ohradníkem se podle stop ve sněhu dostala zřejmě vlčice se svým mládětem, které se pod dohledem matky učilo lovit. Zůstala po nich jen krvavá spoušť a mrtvá zvířata.  

Nová mezinárodní studie odhalila, že většina evropských zemí neplní mezinárodní právní dohody, pokud jde o předcházení křížení vlků a psů v přírodě. Případy hybridizace již byly zjištěny napříč Evropou včetně České republiky. Na studii, publikované v prestižním časopise Biological Conservation, se podílelo 37 odborníků z 34 evropských akademických a výzkumných institucí.

Tahle práce nikdy nekončí! Téměř nepřetržitě probíhá na území Národního parku Šumava monitoring rostlin a živočichů, do kterého se zapojují profesionálové i nadšení amatéři. Společně už shromáždili více než milion záznamů. Výsledky pak slouží jako podklad pro rozhodování státní správy v nejrůznějších řízeních.  

Teprve v těchto dnech se mohou první návštěvníci plzeňské zoo seznámit se třemi mláďaty vlka hřivnatého. Ta se sice narodila už na konci loňského prosince, ale vzhledem k uzavření zoo v souvislosti s koronavirovou pandemií jsou malé šelmy k vidění až teď, když už jsou jim přesně čtyři měsíce a začínají více poznávat svět mimo vnitřní pavilonek.