V České republice přibylo vlčích teritorií. Díky výzkumu se jich loni podařilo zmonitorovat celkem 24. Většina lokalit, kde se vlci pohybují, se nachází v příhraničí. To platí například pro Národní park Šumava. I přesto, že se populace vlků každoročně rozrůstá, klesly za loňský rok počty útoků na hospodářská zvířata.
Počet vlčích teritorií zveřejnilo Hnutí Duha. Dvě nová se podle něj nachází v Orlických horách a v Českém lese. Mapa, která znázorňuje výskyt těchto zvířat, vychází z prokázaných případů rozmnožování vlků. To dokládají fotopasti či genetické analýzy. Statisitka ale nezahrnuje náhodný výskyt samostatných vlků.
Údaje se vztahují k takzvanému vlčímu roku, což je období od května 2020 do konce dubna loňského roku. Smečky v Česku tvoří v průměru čtyři až šest zvířat. Mapa teritorií ukazuje, že se vlci pohybují hlavně v příhraničí. V 18 případech se jednalo o smečky, ve čtyřech případech o vlčí pár a ve dvou o teritoriální jedince.
Výskyt vlka obecného. Zdroj: Hnutí Duha„Společné výsledky potvrzují trend z posledních let, kdy se vlci stále šíří do dalších oblastí. Mapa však nemusí podchytit všechna teritoria, která vznikla. Naše kapacity pro monitoring jsou omezené a zvlášť mimo chráněná území nebo tam, kde nevznikají škody na hospodářských zvířatech, může přítomnost vlků ujít pozornosti. Uvítáme proto hlášení o výskytu vlků i od veřejnosti na email stopy@selmy.cz,“ uvedl vedoucí programu Šelmy v Hnutí Duha Miroslav Kutal.
Nově se potvrdila rozmnožující se smečka v Orlických horách, jedno teritorium pak přibylo v Českém lese. Nejčastěji se do Česka dostávají vlci z Německa a Polska. Na Moravu a do Slezska tato zvířata přichází díky populaci ze slovenských a polských Karpat.
„V sezoně 2020/2021 jsme geneticky zpracovali přes 400 vzorků vlků z území ČR, což je více než dvojnásobný nárůst oproti předchozímu období. Tento nárůst není způsoben přibýváním vlků, máme jen o dvě teritoria více než dřív, ale zintenzivněním genetického monitoringu v rámci několika nových projektů. Opět se prokázalo, že u nás nevznikají kříženci vlků se psy, podařilo se přesněji vymapovat teritoria i původ solitérních jedinců a získat řadu dalších informací o vlčí populaci,“ přidal Pavel Hulva, akademický pracovník Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy zodpovědný za genetický monitoring vlka.
Na Šumavě a v sousedním Bavorském lese sledují vědci pohyb vlků díky speciálním obojkům. Sledovací zařízení mají na sobě v současné době tři samice, přičemž každá se pohybuje v jiném teritoriu. Smečky tam podle odhadů čítají až 30 jedinců.
Neděle, 30. ledna 2022, 15:55
Díky speciálním obojkům sledují vědci pohyb vlků na Šumavě a v sousedním Bavorském lese. Sledovací zařízení mají na sobě v současné době tři samice, přičemž každá se pohybuje v jiném teritoriu. Monitoring vlka jasně prokázal, že se v národních...
Vloni se oproti roku 2020 snížil počet útoků vlků na hospodářská zvířata i výše vyplacených náhrad. A to přesto, že se populace vlků každoročně pomalu rozrůstá s tím, jak zvířata přirozeně obsazují dosud volná teritoria. „V uplynulém roce jsme zaznamenali o 48 útoků na hospodářská zvířata méně a celková výše vyplacených náhrad se snížila o více než 850 000 Kč oproti roku 2020. Na mnoha místech republiky preventivní opatření dobře fungují a po jejich zavedení či vylepšení chovatelé nemají žádné škody,“ komentuje statistiky Jindřiška Jelínková z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK).
Agentura poskytuje chovatelům poradenství a na některých regionálních pracovištích také první pomoc v podobě zapůjčení elektrických ohradníků. Nyní také připravuje zjednodušení dotačních pravidel pro chovatele, aby finance na zabezpečení stád před velkými šelmami byly co nejdostupnější. Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s chovateli chystá národní dotační zdroj pro čerpání financí na preventivní opatření, který bude určen zejména drobnějším chovatelům, a současně dotaci na krytí vícenákladů na náročnější péči o pasená zvířata v souvislosti s ochranou před vlkem.
„Systém vyplácení škod, na které mají chovatelé po útoku vlkem nárok, v současné době není jednotný, některé kraje například vyplácejí i částky za zaběhnuté kusy. Připravuje se proto novela zákona o náhradách škod, která mimo jiné počítá se zahrnutím všech druhů hospodářských zvířat i zvířat v zájmovém chovu, za něž bude poskytována náhrada. Od dubna loňského roku přitom platí nová vyhláška k tomuto zákonu, která pamatuje na léčbu zraněných zvířat či platbu za kafilerii,“ doplnila Jelínková. AOPK taktéž vydala mapu, která upozorňuje hospodáře na lokality, kde by bylo vhodné svá stáda zabezpečit.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
