Vědci zmapovali 24 vlčích teritorií, šelmy se pohybují hlavně v příhraničí
V České republice přibylo vlčích teritorií. Díky výzkumu se jich loni podařilo zmonitorovat celkem 24. Většina lokalit, kde se vlci pohybují, se nachází v příhraničí. To platí například pro Národní park Šumava. I přesto, že se populace vlků každoročně rozrůstá, klesly za loňský rok počty útoků na hospodářská zvířata.
Počet vlčích teritorií zveřejnilo Hnutí Duha. Dvě nová se podle něj nachází v Orlických horách a v Českém lese. Mapa, která znázorňuje výskyt těchto zvířat, vychází z prokázaných případů rozmnožování vlků. To dokládají fotopasti či genetické analýzy. Statisitka ale nezahrnuje náhodný výskyt samostatných vlků.
Údaje se vztahují k takzvanému vlčímu roku, což je období od května 2020 do konce dubna loňského roku. Smečky v Česku tvoří v průměru čtyři až šest zvířat. Mapa teritorií ukazuje, že se vlci pohybují hlavně v příhraničí. V 18 případech se jednalo o smečky, ve čtyřech případech o vlčí pár a ve dvou o teritoriální jedince.
Výskyt vlka obecného. Zdroj: Hnutí Duha„Společné výsledky potvrzují trend z posledních let, kdy se vlci stále šíří do dalších oblastí. Mapa však nemusí podchytit všechna teritoria, která vznikla. Naše kapacity pro monitoring jsou omezené a zvlášť mimo chráněná území nebo tam, kde nevznikají škody na hospodářských zvířatech, může přítomnost vlků ujít pozornosti. Uvítáme proto hlášení o výskytu vlků i od veřejnosti na email [email protected],“ uvedl vedoucí programu Šelmy v Hnutí Duha Miroslav Kutal.
Nově se potvrdila rozmnožující se smečka v Orlických horách, jedno teritorium pak přibylo v Českém lese. Nejčastěji se do Česka dostávají vlci z Německa a Polska. Na Moravu a do Slezska tato zvířata přichází díky populaci ze slovenských a polských Karpat.
„V sezoně 2020/2021 jsme geneticky zpracovali přes 400 vzorků vlků z území ČR, což je více než dvojnásobný nárůst oproti předchozímu období. Tento nárůst není způsoben přibýváním vlků, máme jen o dvě teritoria více než dřív, ale zintenzivněním genetického monitoringu v rámci několika nových projektů. Opět se prokázalo, že u nás nevznikají kříženci vlků se psy, podařilo se přesněji vymapovat teritoria i původ solitérních jedinců a získat řadu dalších informací o vlčí populaci,“ přidal Pavel Hulva, akademický pracovník Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy zodpovědný za genetický monitoring vlka.
Na Šumavě a v sousedním Bavorském lese sledují vědci pohyb vlků díky speciálním obojkům. Sledovací zařízení mají na sobě v současné době tři samice, přičemž každá se pohybuje v jiném teritoriu. Smečky tam podle odhadů čítají až 30 jedinců.
Loni napáchali vlci méně škod
Vloni se oproti roku 2020 snížil počet útoků vlků na hospodářská zvířata i výše vyplacených náhrad. A to přesto, že se populace vlků každoročně pomalu rozrůstá s tím, jak zvířata přirozeně obsazují dosud volná teritoria. „V uplynulém roce jsme zaznamenali o 48 útoků na hospodářská zvířata méně a celková výše vyplacených náhrad se snížila o více než 850 000 Kč oproti roku 2020. Na mnoha místech republiky preventivní opatření dobře fungují a po jejich zavedení či vylepšení chovatelé nemají žádné škody,“ komentuje statistiky Jindřiška Jelínková z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK).
Agentura poskytuje chovatelům poradenství a na některých regionálních pracovištích také první pomoc v podobě zapůjčení elektrických ohradníků. Nyní také připravuje zjednodušení dotačních pravidel pro chovatele, aby finance na zabezpečení stád před velkými šelmami byly co nejdostupnější. Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s chovateli chystá národní dotační zdroj pro čerpání financí na preventivní opatření, který bude určen zejména drobnějším chovatelům, a současně dotaci na krytí vícenákladů na náročnější péči o pasená zvířata v souvislosti s ochranou před vlkem.
„Systém vyplácení škod, na které mají chovatelé po útoku vlkem nárok, v současné době není jednotný, některé kraje například vyplácejí i částky za zaběhnuté kusy. Připravuje se proto novela zákona o náhradách škod, která mimo jiné počítá se zahrnutím všech druhů hospodářských zvířat i zvířat v zájmovém chovu, za něž bude poskytována náhrada. Od dubna loňského roku přitom platí nová vyhláška k tomuto zákonu, která pamatuje na léčbu zraněných zvířat či platbu za kafilerii,“ doplnila Jelínková. AOPK taktéž vydala mapu, která upozorňuje hospodáře na lokality, kde by bylo vhodné svá stáda zabezpečit.
