Úřad práce v Plzni (ÚP) eviduje na pracovištích v Plzeňském kraji 4200 nabídek pracovních míst od více než 100 firem, které chtějí zaměstnat ukrajinské uprchlíky. Práci už v průmyslovém kraji našlo 3500 válečných uprchlíků. Zaměstnavatelé to potvrdili informační kartou. V kraji je spíše nízká nezaměstnanost, aktuálně 2,7 procenta, a značný počet volných míst evidovaných ÚP, celkem 33 500. Do regionu dosud přišlo podle odhadů vedení kraje 20 000 uprchlíků z Ukrajiny napadené Ruskem.

Vedení města Plzně a Biskupství plzeňského se jako zástupci zřizovatelů mateřských, základních a středních škol se ostře ohrazují proti informacím o upřednostňování dětí ukrajinských uprchlíků před českými žáky a žačkami na plzeňských školách. Tyto zprávy se šíří v posledních dnech veřejným prostorem, zvláště v diskuzích na sociálních sítích.

Dočasné přístřeší až pro 50 osob zajistila plzeňská radnice v kulturním domě Peklo. Objekt je už několik let uzavřený kvůli špatnému stavu stropů v hlavním sále. Ukrajinští uprchlíci ale našli zázemí v administrativní části, kterou problémy se statikou netrápí. Další svůj objekt poskytlo město v Dominikánské ulici, kde vzniklo integrační centrum.

Předplatné na MHD v Plzni si už chodí vyřizovat mnozí uprchlíci z Ukrajiny, kteří se ve městě zaregistrovali i přesto, že mohou veřejnou dopravou jezdit zdarma. Zaznělo to na pondělním jednání plzeňského zastupitelstva. Město teď také otevře v Dominikánské ulici integrační centrum pro uprchlíky. Do nedalekého nevyužívaného KD Peklo se přesune do konce týdne ze sportovní haly TJ Lokomotiva nouzové ubytování uprchlíků.

Tlumočnice z angličtiny a ruštiny Karolína Sýkorová z Jablonce studuje, pracuje a do toho je maminkou dvouleté holčičky. Přesto poté, co vypukla na Ukrajině válka, neváhala a vyrazila pomáhat na slovensko-ukrajinské hranice. Byla jednou z prvních, s kým přišli lidé prchající před válkou po překročení hranic do kontaktu. O zbraních i lidských příbězích se rozpovídala v rozhovoru pro Drbnu.

Od začátku fungování Krajského asistenčního centra pomoci Ukrajině (KACPU) v bývalém Prioru prošlo už přes 13 tisíc válečných uprchlíků. Ubytování našlo díky krajskému úřadu 1 113 osob, což je stále pod 10 procent příchozích. Po celém Plzeňském kraji již fungují takzvané adaptační skupiny pro děti od tří let.

Za tři týdny fungování Krajského asistenčního centra pomoci Ukrajině (KACPU) v Plzni odbavili pracovníci tisíce válečných uprchlíků. Jeho zřizovatele, tedy Plzeňský kraj, bude provoz měsíčně stát dva až tři miliony korun. Peníze jdou především na nájem prostor, energie, platy, zabezpečení a humanitární a materiální potřeby. Podle hejtmana Rudolfa Špotáka (Piráti) bude centrum v provozu ještě několik měsíců.

Každý den odbaví Krajské asistenční centrum pomoci Ukrajině (KACPU) stovky ukrajinských uprchlíků. K pátečnímu odpoledni evidoval kraj 10 940 lidí, kteří tamtudy prošli. Dnes už bude toto číslo opět o pár stovek vyšší. Zhruba sedm procent Ukrajinců našlo díky krajskému úřadu bydlení, ostatní si ho zajišťují u příbuzných či známých na vlastní náklady. Lidé přespávají i v nouzovém ubytování, hlavně v tělocvičnách.

První velká skupina válečných uprchlíků našla zázemí v bývalé budově okresní hygienické stanice v Domažlicích. Mezi nimi bylo o miminko, které přišlo na svět v den vpádu ruských vojsk na Ukrajinu. Další ubytovací kapacity připravuje město v nepoužívaném internátu zdravotnické školy na Chodském náměstí. Domažlická správa nemovitostí pak zprovozní několik bytů v prázdném domově seniorů, který čeká na svoji celkovou rekonstrukci.

Krajským asistenčním centrem pomoci Ukrajině v Plzni (KACPU) prošlo od počátku provozu 8 897 lidí z Ukrajiny. Během pondělí jich bylo 692, což je o něco méně než v předchozích dnech, kdy počty příchozích hraničily s celkovou kapacitou centra. Ubytování přes KACPU našlo celkem 565 osob. Krajské a státní ubytovací kapacity však rychle docházejí, některá města provozují nouzové noclehárny v tělocvičnách či sokolovnách.