V Plzeňském kraji je přes 33 100 registrovaných uprchlíků z Ukrajiny s dočasnou ochranou. Jejich počet se drží po tři roky trvající války na Ukrajině přibližně na stejné úrovni. Z toho až 18 000 lidí pracuje, zbytek jsou matky s malými dětmi, děti a senioři. Uprchlíky z Ukrajiny zaměstnávají zejména výrobní a logistické firmy, hlavně na montážní práce nebo na obsluhu strojů a zařízení, řekla mluvčí kraje Helena Frintová. Počty vycházejí z portálu HUMPO ministerstva vnitra.

Ukrajinských asistentů prevence kriminality je v Plzni šest. Se svými krajany řeší běžné záležitost i závažnější problémy, kdy si jejich pomoc vyžádá Policie ČR. Jedním z nich například Vladimir Skačkov, který v Plzni žije 16 let. Podle něj je důležité, aby Ukrajinci pochopili naše vyhlášky a zákony. To se týká například rozdělávání ohňů. Také mládež podle něj nemá moc ponětí, jak by mohla trávit volný čas a pak vznikají problémy s tím, že popíjí alkohol.

Počet Ukrajinců žijících v západočeské metropoli se od vypuknutí války na Ukrajině téměř ztrojnásobil. Podle odhadů jich je v Plzni až 40 tisíc. Vstřícnost Plzeňanů ale v posledním roce nahradila vlna nenávisti, se kterou se cizinci setkávají prakticky denně a mnohdy naprosto bezdůvodně. Sami odsuzují nevhodné jednání některých svých krajanů, ale ve výsledku to odnáší všichni. I děti na školách.

Jen malé procento Ukrajinců se dopouští protiprávního jednání. Plzeňané to ale vnímají zcela jinak a pocit bezpečí u nich rapidně klesl. Také o tomto tématu se hovořilo na debatě se zástupci ukrajinské ambasády, ukrajinské komunity a městské policie. Důležitá je podle samotných Ukrajinců hlavně komunikace a ujasnění pravidel, která jsou pro všechny stejná, nehledě na kulturní zvyklosti.

Největší podíl trvale zaměstnaných ukrajinských uprchlíků ze všech regionů ČR, má od počátku války na Ukrajině Plzeňský kraj. Jde zhruba o 17 000 zaměstnaných z celkového počtu více než 23 000 uprchlíků, kteří v kraji aktuálně pobývají. Zbylých 6000 až 7000 jsou děti, senioři, matky starající se malé dítě nebo handicapovaní.

Jedno lůžko na pěti čtverečních metrech za 6 000 měsíčně. Další tisíc korun za ložní prádlo a také poplatky za internet, praní, sušení nebo vaření. K tomu neustálý dohled zaměstnavatele, nedostatek soukromí, a hlavně možnost bydlení podmíněná zaměstnáním pro konkrétní pracovní agenturu, která má vazby na ubytovnu. To je realita některých plzeňských ubytoven, kde bydlí ukrajinští uprchlíci. Redakce investigace.cz se spojila se správcem jedné z nich, provozované plzeňskou pracovní agenturou Pokrov International. Na základě jeho výpovědi a také zkušeností plzeňských sociálních služeb přinášíme poslední text ze série tří článků věnovaných agenturnímu prostředí, jež vznikly v rámci celoevropského projektu War and Labour, zabývajícího se pracovním vykořisťováním ukrajinských uprchlíků v jednotlivých evropských zemích.

Za poslední dvě dekády řídila Oksana Poleščuk několik agentur, jež dostaly milionové pokuty kvůli nedodržení zákona o agenturním zaměstnávání. Navzdory tomu v branži dodnes působí a zprostředkovává práci ukrajinským uprchlíkům. Redakce investigace.cz prozkoumala schéma, které jí pomohlo se na českém pracovním trhu udržet. I druhý text ze série článků věnovaných agenturnímu prostředí vznikl v rámci celoevropského projektu War and Labour, jenž se zabývá pracovním vykořisťováním ukrajinských uprchlíků v jednotlivých evropských zemích.

Podle oficiálních statistik získal každý třetí zaměstnaný ukrajinský uprchlík v Česku své místo prostřednictvím pracovní agentury. Redakce investigace.cz se na toto prostředí zaměřila a díky výpovědím několika bývalých zaměstnanců popsala podivné praktiky plzeňské pracovní agentury Pokrov International. Její majitelka Oksana Poleščuk za poslední dvě dekády vystřídala několik firem, kterým byly uloženy milionové pokuty kvůli nedodržení zákona o agenturním zaměstnávání. Navzdory tomu v oboru dodnes působí a zprostředkovává práci ukrajinským uprchlíkům. Následující text je první ze série tří tematických článků, jež vznikly v rámci celoevropského projektu War and Labour, zabývajícího se pracovním vykořisťováním ukrajinských uprchlíků v jednotlivých evropských zemích.

Ve vazbě skočil rozhodnutím soudu ukrajinský pár, který má mít na svědomí krvavý pokus o vraždu. Incident se stal v pátek večer na ubytovně v Kollárově ulici v Plzni a předcházela mu bujará pitka několika cizinců. Večírek se ale změnil v tragédii. Na místě zůstal pobodaný muž ve vážném stavu. Kriminalisté krátce po činu zadrželi muže a ženu, kteří mají mít útok na svědomí. Z pokusu o vraždu byla obviněna cizinka.

Během října přibylo v Plzeňském kraji více než 1600 pracovníků z ciziny. Meziročně jejich počet vzrostl téměř o 1500. Úřad práce (ÚP) eviduje k poslednímu říjnu 69 578 cizinců, kteří v regionu pracují. Nejvíc jich je z Ukrajiny. Další tisíce zaměstnaneckých karet vydává občanům ze zemí mimo Evropskou unii odbor azylové a migrační politiky ministerstva vnitra. Jejich počty statistika krajského pracovního úřadu nezahrnuje.