Desítky zničených a odcizených informačních tabulí ročně obnovuje Správa NP Šumava. Jsou rozmístěny na celém území národního parku i CHKO. Případem jejich systematického ničení se už zabývá také Policie ČR. Nejvíce spadeno mají vandalové na jednu konkrétní značku.

Naprosto unikátní a náročná akce se zdařila! S telemetrickým obojkem teď běhá po Šumavě asi tříletá, třicetikilogramová samice divokého vlka obecného. Speciální obojek, který umožňuje sledovat pohyb zvířete se podařilo vlčici nasadit vědcům z České zemědělské univerzity (ČZU) společně s odborníky ze Správy Národního parku Šumava. Jedná se tak o prvního českého vlka obecným, jehož pohyb se bude přesně monitorovat.

Koronavirová krize letos zásadně změnila veškeré návštěvnické trendy Národního parku Šumava. Přitom v mnoha ohledech byla uplynulá návštěvnická sezóna rekordní. Na Šumavu dorazily téměř dva miliony návštěvníků. NP Šumava sleduje návštěvnost všech informačních a návštěvnických zařízení, dále pak návštěvnost vybraných turistických cílů. V provozu je i 12 automatických sčítačů.  

Byla to obrovská pohroma! Zasáhla do osudů mnoha lidí. Ve svém románu Ze světa lesních samot ji popsal i Karel Klostermann. Dnes je to přesně 150 let, kdy Šumavu zasáhla a zpustošila silná vichřice. Večer 26. října roku 1870 přestala být Šumava takovou, jak ji její obyvatelé znali. Po vichřici začala Šumavu devastovat ještě kůrovcová kalamita nevídaných rozměrů.

Někomu to možná přijde jako pěkný pohled. Horská louka plná modrofialových květů, kdejaký turista si rostlinu dokonce utrhne a poponese o pár kilometrů dál. Čímž ji nechtěně pomůže rozmnožit. Ochránci přírody bijí na poplach. Lupina neboli vlčí bob tu totiž nemá vůbec co dělat. Správa Národního parku Šumava se jí proto snaží likvidovat.

Tahle práce nikdy nekončí! Téměř nepřetržitě probíhá na území Národního parku Šumava monitoring rostlin a živočichů, do kterého se zapojují profesionálové i nadšení amatéři. Společně už shromáždili více než milion záznamů. Výsledky pak slouží jako podklad pro rozhodování státní správy v nejrůznějších řízeních.  

Vnitřní expozice Návštěvnického centra Kvilda se veřejnosti otevře v úterý 19. května. Budova návštěvnického centra Srní a dále pak informační střediska Kvilda, Kašperské Hory a Stožec budou veřejnosti přístupné od začátku června.

Doslova na hranici přežití je podle expertů na území Šumavy populace tetřívka obecného. V národním parku žije zhruba 50 kohoutků tetřívka a dalších 30 se vyskytuje ve vojenském prostoru Boletice. Vyplývá to z monitoringu, který byl zakončen v roce 2019. Tok vzácných ptáků a jejich následné rozmnožování teď ohrožují nájezdy fotografů, kteří chtějí událost zachytit.

Návštěvníci Šumavy mohou již od svátečního prodlouženého víkendu pozorovat ve výbězích vlky, rysy nebo jeleny. Během května a června se pak postupně otevřou všechna informační a turistická centra. Dodržovat se budou i nadále protikoronavirová bezpečnostní opatření.

Sen mnoha turistů se rozplynul. Bohužel i nadále zůstane nepřístupný legendární hraniční přechod Modrý sloup, propojující Březník a vrchol Luzného v Bavorském lese. Odbor státní správy NP Šumava vydal rozhodnutí, ve kterém konstatuje, že zpřístupnit přechod není možné ani v rámci navržených kompenzačních opatření. Hlavním důvodem zamítnutí návrhu je nedostatečné prokázání převažujícího veřejného zájmu. Přednost před turisty opět dostala ochrana tetřeva hlušce.