Někomu to možná přijde jako pěkný pohled. Horská louka plná modrofialových květů, kdejaký turista si rostlinu dokonce utrhne a poponese o pár kilometrů dál. Čímž ji nechtěně pomůže rozmnožit. Ochránci přírody bijí na poplach. Lupina neboli vlčí bob tu totiž nemá vůbec co dělat. Správa Národního parku Šumava se jí proto snaží likvidovat.
Na lupinu mnoholistou můžete teď na Šumavě narazit na každém kroku. Díky výraznému květenství ji pak obdivuje řada turistů. Podle odborníků si obdiv tato rostlina nezaslouží.
„Tato rostlina je u nás geograficky nepůvodní, původem je ze západní části severní Ameriky. Nemá tady proto své přirozené nepřátele a snadno se šíří do vlhčích, chladnějších, ale slunných míst s kyprými půdami. Je invazní nejen pro nás, ale i pro evropské severské státy, jako Finsko, Švédsko, Norsko. Na seznamu invazivních druhů ji mají třeba i ve Švýcarsku,“ vysvětluje krajinná ekoložka Správy Národního parku Šumava Daniela Steinbachová.
Lupina se dokázala životu ve vyšších polohách rychle přizpůsobit. Její semena dokáží v půdě čekat i deset let, než nastanou vhodné podmínky ke klíčení. Roste velmi brzy na jaře, takže ostatním rostlinám nedává moc prostoru. Odborní knihy uvádí, že lupina vylučuje i jedovaté alkaloidy, které ostatním druhům rozhodně nesvědčí.
„Jedná se o bobovitou rostlinu a jako všechny bobovité je schopná přes hlízkové bakterie kořenovým systémem vázat vzdušný dusík. Takže se snadno uchytí na místech, která jsou mechanicky narušená, kde ještě není tolik živin. Dá se říci, že je to taková pionýrská rostlina obsazující místa po stavbách, podél cest, v kamení, písečné náplavy řek a potoků,“ doplňuje Daniela Steinbachová.
V posledních letech si naše vlčí bob cestu i na Šumavu, kde se s ním snaží bojovat. A to i svépomocí, a nebo pořádáním akcí pro veřejnost. Na Šumavu vyráží s květenou do boje i plzeňští studenti.
„Lupina se dnes vyskytuje ve velkém množství na mnoha místech národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava především v okolí sídel, zejména těch, kde bují nová výstavba, jako je Kvilda, Modrava, Filipova Huť nebo Stožec. Objevuje se ale už i daleko od zastavěných oblastí, především podél turistických cest a na zemědělsky obhospodařovaných loukách a pastvinách,“ dodal mluvčí NP Šumava Jan Dvořák.
Turisté situaci také moc nepomáhají. Řada z nich si lupinu bezmyšlenkovitě utrhne a poponese o kus dál, kde rostlina vysemení. Krajinná ekoložka Steinbachová zároveň dodává, že lupina se musí trhat tak, aby semena nevypadávala. Rostlina se musí pak zklikvidovat v kompostárnách nebo spalovnách.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
