K vodě to Ivu Bufkovou táhlo od dětství. Hodně ji ovlivnila setkání mladých biologů a pozdější působení v Národním parku Šumava, kde se věnuje obnově mokřadů. Právě za tuto činnost obdržela Cenu Josefa Vavrouška za výjimečný počin. Díky jejímu vedení mezinárodního projektu LIFE for MIRES se od roku 2018 podařilo revitalizovat více než 2700 hektarů mokřadní krajiny.

Chcete zažít nádherný výlet na šumavské vysokohorské přírodní rašeliniště, kde najdete sedm větších i menších malebných jezírek a přitom se vyhnete davům turistů? Proslulé rašeliniště Zwieselter Filz, kterému se přezdívá malý Yellowstone, najdete těsně za česko-německou hranicí na území Národního parku Bavorský les. Stačí přejet hranici v Železné Rudě–Alžbětíně a pokračovat asi 20 kilometrů k malému parkovišti u výchozího bodu v německé obci Buchenau.

Milovníci přírody mohou vyrazit po novém povalovém chodníku na naučnou stezku Podkovák nedaleko Lesné u Tachova. Nové jsou tam i lavičky nebo stojany na kola. Stezka se nachází v severní části chráněné krajinné oblasti Český les. Už více než 50 let tam přírodní rezervace chrání vrchoviště s borovicí blatkou a rašeliništní květenou.

Na Šumavě skončil unikátní, sedm let trvající projekt LIFE for Mires (Život pro mokřady) na zadržování vod. Projekt za více než 150 milionů korun ve střední Evropě zatím nemá obdoby. Zajistil opětovné zavodnění šumavské krajiny, která byla v minulosti masivně odvodňována.

Přes dvě desítky dobrovolníků se zapojily do akce Týdnů pro krajinu a vyrazily pomáhat do šumavského národního parku. Akce pod záštitou Hnutí DUHA se zaměřila na revitalizaci mokřadů a rašelinišť, které mají obrovský dopad na rozmanitost živočišných i rostlinných druhů. Také pomáhají zadržovat vodu v krajině.

Přesně v polovině je projekt LIFE for MIRES (Život pro mokřady), který vrací vodu zpátky do krajiny. V posledních dvou letech se již podařilo obnovit mokřady na ploše 700 hektarů. Do svých původních zvlněných tras se vrátilo také 17 kilometrů napřímených potoků. Ročně se podaří obnovit několik pramenišť a až 200 hektarů rašelinišť.

Co všechno lze vyčíst ze vzorků uložených ve vrstvě rašeliny po mnoho tisíc let? Hodně. A právě s výsledky několikaletého výzkumu se chtějí odborníci podělit s veřejností prostřednictvím výstavy v Západočeském muzeu v Plzni. Návštěvníci tam například uvidí, jaký byl na území Plzeňska tropický prales před 300 miliony let a jak se měnila příroda a lidská společnost důsledkem zavedení zemědělství v pravěkém neolitu až po současnost.